Blog

Pro mnoho rodičů je těžké mluvit se svými dětmi o sexualitě. A pro rodiče dětí s postižením je to těžší několikanásobně více. Samotný fakt, že máte dceru nebo syna se zdravotním znevýhodněním je psychicky náročné. Je pro ně nepředstavitelné, že jejich dítě, které má mnohdy v lékařských zprávách formulku „mentální věk na úrovni např. 5letého dítěte“ bude v dospělosti prožívat svou sexualitu a chtít navazovat vztahy. Proto předání informací o sexualitě odsouvají do pozadí. A to je škoda.

Bisexualita není jen fáze. Ale v životě může nastat fáze, kdy si člověk bisexualitu uvědomí.

Člověk občas může přijít na svou sexuální orientaci i později. Každý nemusí procházet klasickým coming-outem od svých 13 let a po dvacítce mít jasno. Takové uvědomování nemusí být snadné, může vyvolávat vcelku širokou škálu pocitů – pozitivních i negativních.

Když prožíváme období „náctin“, často nám připadá, že těhotenství je hudba hodně vzdálené budoucnosti. V patnácti málokterá dívka uvažuje nad tím, že by se stala plánovaně matkou. Nad mateřstvím neuvažuje obvykle vůbec nebo jen okrajově. Možná vyplouvá téma těhotenství více na povrch v době, kdy začínáme se sexem, ale jinak může být oblast rodičovství na míle vzdálená tomu, čím se běžně v této životní etapě zabýváme. A pak stačí chvilka a život se tak nějak obrátí vzhůru nohama.

I takové dotazy se objevují zcela běžně v průběhu programu Linka bezpečí ve vaší třídě. Stejně jako na telefonu Linky bezpečí, jsou dotazy týkající se sexuality nejčastějším tématem, které si děti volí. Projekt Linky bezpečí má za cíl šíření povědomí o Lince bezpečí a o jejích službách, také ale nabízí ochutnávku témat, která jsou pro žáky a studenty zajímavá, palčivá nebo jinak atraktivní. Jaká to jsou a jaký přístup ukazují lektoři dětem?

Ne „klasičtí“ sexuální predátoři, ale mnohem častěji vrstevníci jsou pachatelé takzvané sextortion, vydírání na základě intimních fotografií či videí. Podle nejnovějších poznatků jde nejčastěji o dospívající a mladé dospělé ve věku mezi 17 až 23 lety, existují však i případy mnohem mladších – dětí kolem 10 nebo 12 let.

Za základní výchovný postoj rodičů k dětem považuji vytváření bezpečného prostoru k tomu, aby si děti našly vztah k sobě samým. Větší vědomí sebe sama jim pak může pomoci se více svobodně rozhodovat, jak chtějí zahájit svůj sexuální život. Rozhodnutí stát se sexuálně aktivní je příliš důležité, než aby se dospívající podřizoval mínění jiných.