Problémy s jídlem

Potíže s jídlem

Potíže mohou zahrnovat to, když na jídlo myslíš docela dost času během dne. Například, když si hlídáš kolik, nebo kdy a co jíš. Když jíš hodně nepravidelně, málo nebo zase příliš. Když ti stres ovlivňuje, kolik toho sníš, nebo když přemýšlíš o své váze a tělu a snažíš se tomu přizpůsobit jídelníček. Určitě toho je mnohem více, co by se dalo vyjmenovat a co všechno do potíží patří. Možná i tebe napadá něco, co v souvislosti s jídlem řešíš a co tu ještě nezaznělo.

Do potíží patří nejen myšlenky na jídlo, ale možná tě překvapí, že je to také obezita, držení nejrůznějších diet nebo nadměrné cvičení.

Když se potíže s jídlem stupňují, jsou častější, intenzivnější, někdy se mohou změnit do stavu, kdy už nejde jen o potíže, ale poruchu. Tomu se pak říká porucha příjmu potravy. V takovém případě je nutné vyhledat odbornou pomoc.

Co s tím

Všimni si, jak to máš se vztahem k jídlu a ke svému tělu. Máš pochybnosti nebo ti není jasné, jak to u tebe je? To je v pořádku, nemusíš vědět všechno hned. Zkus se nám ozvat na Linku bezpečí nebo to probrat s někým, kdo ti rád věnuje pozornost a bez hodnocení to s tebou probere. Společně se o tom vždy přemýšlí líp. Navíc rozhovor přináší úlevu.

Rozhodni se pro změnu. Pokud víš, že je to problém a s někým jsi o tom mluvil*a, možná bude snazší rozhodnout se, že chceš něco dělat jinak. Aby se problém s jídlem začal řešit.

Tvoje hodnota spočívá v tom, kým jsi, neodvíjí se od tvé váhy. Pobav se s někým blízkým o tom, čeho si na tobě cení. Může to znít jako divná otázka, ale v souvislosti s problémy s jídlem to může být docela pochopitelné i pro tvé okolí.

Nebuď na to sám*a. Potíže, na které je člověk sám, se někdy zdají být neřešitelné. Cyklí se, naskakují neustále ty samé otázky nebo myšlenky a může to být dost vyčerpávající. Proto je užitečné sdílet je se svými rodiči nebo blízkými, lékařem, školním psychologem nebo se obrátit na psychoterapeuta, psychologa. Samozřejmě toto téma můžeš kdykoliv otevřít i s námi na Lince bezpečí. Společně je možné hledat příčinu potíží.

Někdo v tvém okolí má potíže

Je ve tvém okolí někdo, kdo má potíže s jídlem? Ať už si to myslíš nebo se o tom společně otevřeně bavíte, je moc dobře, že si všímáš.

Projevů potíží s jídlem může být opravdu mnoho a všechny je zde určitě nezvládneme vyjmenovat. Ale může to být například extrémní omezení jídla, přehnané cvičení, užívání projímadel, přejídání, zvracení po jídle, nadměrné držení diet, omezený výběr jídla a řada dalších nebo jejich kombinace.

Je pochopitelné, že ti to může dělat starost. Obzvlášť, pokud ten, kdo je ti blízký, si závažnost neuvědomuje a nechce si nechat pomoct. Nebo si nechat pomoct chce, ale nejde to a je to nad jeho síly. To pak může být velmi frustrující nejen pro druhého, ale i pro tebe.

Proto je důležité vědět, že pokud chceš pomáhat druhým, musíš mít sílu ty sám*a. A na to člověk sám většinou nestačí.

Pokud se ti blízký svěřil nebo si potíží s jídlem všímáš, může to být velká zátěž. Zejména, pokud už to nějakou dobu trvá. Někdy je to vaše společné tajemství a to pak může být ještě těžší. Zdraví je ale vždy přednější než držet slib zachování tajemství. Mrkni na naše tipy, co s tím.

Co s tím

Tvůj úkol není dotyčného zachraňovat. Ochraň nejprve sebe, aby toho na tebe nebylo moc. Ani ty na to nemusíš být sám*a. Jedině tak je možné zajistit účinnou a včasnou pomoc.

Jak reagovat, když se „to“ dozvím?

Všimneš si náhodou nebo z dlouhodobého pozorování, že se něco kolem jídla děje: Tvoje reakce může být spontánní. Například vyhrkneš, že je to „divný a že už to je moc nebo že to není normální“. To z tebe promluvilo zděšení, úlek a strach o druhého. Možná se druhý stáhne, urazí nebo ohradí a nebude s tebou o tom chtít dál mluvit. Možná ale bude chtít a pak ho nebo ji můžeš vyslechnout.

Rozhovor tě čeká a chceš se na něj připravit

Pokud je druhý otevřený rozhovoru, nech ho mluvit a vyslechni ho, pokud chceš. Nátlak na změnu nebo nevyžádané rady nefungují. Nabídnout můžeš ale společné hledání podpory. Tvé zkušenosti ani znalosti neumožňují poskytnout dostatečnou a odbornou pomoc. Ale hledat tuto pomoc jinde je něco, co můžete udělat společně. To je cesta k tomu cítit se lépe.

Pokud o potížích s jídlem nechce mluvit víc, než sám řekl, respektuj to a nabídni možnost popovídat si kdykoliv jindy.

Přesto by o tom měl vědět dospělý. Kamarád*ka by měl*a vědět, jestliže se potřebuješ svěřit ty sám rodičům nebo jinému dospělému. Ty jsi také důležitá*ý. Držet tajemství, za kterým stojí potíže s jídlem a dopad na zdraví, nepomáhá jeho řešení.

Nezapomeň si ani zde stanovit své vlastní hranice:

• Nemusíš být vrba, která je kdykoliv k dispozici.
• Nastav si, jak chceš, aby tě blízký kontaktoval (osobně, chat, volání).
• Urči si také kdy a jak často. (Nemusíš odpovídat na zprávy uprostřed noci nebo na dovolené, kde odpočíváš.)

Dospívání je období, kdy se v těle a prožívání děje mnoho změn.

Fyzické změny mohou být překotné, tělo se může měnit rychleji, než si stihneš zvyknout na změnu, mění se proporce, pleť, ale také nálady, pocity a myšlenky. Může toho být hodně a nemusí být snadné se tomu všemu rychle přizpůsobit. Někdy také může tvůj vzhled komentovat okolí, a to ti také nemusí být vždy příjemné.

Je velmi přirozené, že se tělo vyvíjí a mění. Každému ale jinak. Někdo může vypadat stále velmi dětsky, zatímco jiní už téměř dospěle. Oboje může vést k nespokojenosti. Vývoj zastavit ani urychlit nejde a každý ho má jiný.

Stres může také vyvolávat potíže s jídlem. Například neschopnost jíst před zkouškami, v průběhu učení, když se něco děje ve vztazích nebo v konkrétních situacích. Třeba na vystoupeních, výletech a podobně. Stejné to může být s nadměrným jezením. Stres má na naše tělo veliký vliv a takto se může projevovat. Pokud něco podobného zažíváš, je dobré vědět, jak si v podobných situacích pomoci.

Co s tím

Zvládnout tohle všechno bez pomoci nemusí být snadné. Na dospívání rada neexistuje, ale o situaci každého zvlášť je možné se bavit a hledat východiska ke konkrétním potížím. Přijmout své tělo jaké je, bez výhrady, je určitě možné, i když to může dát práci. Je pochopitelné, že je tvůj vzhled pro tebe důležitý. Můžeš o tom s někým mluvit? Využij toho. Pokud ne, jsme tu my.

Co může pomáhat ve stresu:

• Pravidelný pohyb ti umožní vyplavit stresové hormony. Na začátek můžeš zařadit procházky nebo jógu nebo cokoliv jiného, co ti dělá dobře. Tělo se tak uvolní a může přijmout úměrné množství jídla.
• Spánek také odbourává stres a napomáhá k lepší náladě. Zkus chodit spát dostatečně dlouho před půlnocí.
• Využívej relaxační techniky, jako jsou 7/11 (nádech – počítej do 7, výdech – počítej do 11 stejným tempem), „grounding“ a „mačkej a povoluj“. Také práce s dechem pomáhá uvolnit stres. Zajímá tě, jaké techniky to jsou? Podívej se do záložky Situační úzkost.

Kdy už jde o velký problém

Poruchy příjmu potravy jsou závažné onemocnění, které je potřeba léčit pod dohledem odborníka.

O poruchách příjmu potravy mluvíme, když přemýšlení o jídle zabere většinu času, člověk se nesoustředí v podstatě na nic jiného než na svou postavu a na to, co a kolik toho sní. Má výčitky, když se nají nebo sní něco nezdravého. Neustále přemýšlí o jídle, cvičení, o pocitech ze svého těla. Hodnocení sebe sama mu sebere většinu energie. Příčiny mohou být různé, projevy také. Jde vlastně o psychické onemocnění. Mezi poruchy příjmu potravy nejčastěji řadíme:

• Mentální anorexii – úmyslné snižování váhy, které může vést až k úplnému odmítání potravy. Součástí onemocnění je i zkreslený obraz o svém těle, které člověku přijde mnohem silnější, než ve skutečnosti je. Lidé s mentální anorexií snižují příjem jídla, a když se nají, snaží se vyvolat si zvracení nebo průjem, zároveň obvykle nadměrně cvičí, aby zhubli.
• Bulimii – obvykle se střídá hladovění s následným přejídáním, kdy nejde přestat jíst, chybí pocit uspokojení z jídla. Následně přijdou výčitky z přijetí příliš velkého množství jídla a člověk si snaží vyvolat zvracení nebo průjem. Váha nemusí klesat, někdy naopak roste.
• Přejídání – jezení více jídla najednou, než je obvyklé, a není možné přestat, i když už člověk nepociťuje hlad. Během těchto chvil nemá ten, kdo se přejídá, nad jídlem kontrolu. Po jídle nezvrací ani navíc necvičí. Důsledek přejídání může být nadváha a často prožívání smutku či naštvání.

Poruchy příjmu potravy ohrožují zdraví, někdy dokonce život člověka. Z důvodu působení žaludečních šťáv při zvracení se kazí zuby, zhoršuje se pleť, kvalita vlasů. Při nedostatku živin způsobeném hubnutím se více lámou kosti, dochází ke ztrátě menstruace u dívek, nastupuje silná únava, chudokrevnost. Přejídání může způsobit nadváhu, onemocnění trávicích orgánů.

Co s tím

Tvoje hodnota není velikost oblečení.
Snaž se nesrovnávat s ostatními. Každý člověk je jedinečný.
Pamatuj, že hodnota člověka se neodvíjí od toho, kolik váží, ale kým je jako osobnost, čeho si na sobě on sám váží a jaký má přístup k sobě a k ostatním.

Mít hlad je přirozené a najíst se také. Je dobré jíst pravidelně a zdravě, ale když se to občas nepovede, není to selhání.
Nevěř tomu, že fotografie na sociálních sítích a v časopisech jsou pravé, bez úprav.
Ve chvílích, kdy si vyčítáš najedení, nebo když se blíží záchvat přejedení, zkus tipy:

• zklidni svůj dech, prodluž výdech a nech tělo samo, ať se nadechne,
• odveď svou pozornost k něčemu, co je ti příjemné – k hudbě, knížce, filmu, hraní her,
• jdi se projít,
• pokud to jde, jdi za někým blízkým.

Proti záchvatu přejídání ještě pomáhá:

• dej si žvýkačku,
• jdi si zasportovat,
• vyzkoušej odkláněcí techniky popsané v tématu sebepoškozování. Pomohou ti oddálit nutkání jíst.

Když už se u tebe rozvine porucha příjmu potravy, není to ostuda. Poruchy příjmu potravy je potřeba řešit s odborníkem. Málokdo to zvládne sám, protože na tom, jak se člověk stravuje, vzniká závislost.

Svěř se rodičům s tím, že máš potíže s jídlem, a požádej je, aby tě objednali k odborníkovi – psychologovi nebo psychiatrovi.

Obrať se na nás, na Linku bezpečí, pomůžeme ti nasměrovat na další pomoc.

Poruchám příjmu potravy se věnují např. v Centru Anabell, 3Pe.

Jak zůstat zdravá*ý a spokojená*ý?

Z pohledu stravování to znamená mít vyvážený vztah k jídlu, který podporuje jak fyzické i psychické zdraví. Například jíst různorodou a pestrou stravu. Nevyhýbat se jídlu nebo některým potravinám. Také ale žít bez extrémních obav z váhy či tělesného vzhledu a udržovat stálou hmotnost vhodnou pro své tělo, věk a vývoj. Být zdravý také znamená učit se rozpoznávat své emoce, které mohou ovlivnit stravování.

Zdraví z pohledu jídla a návyků znamená také mít dobrý vztah k vlastnímu tělu a sebehodnocení.

Sebehodnocení je to, jak o sobě smýšlíš. S jakou laskavostí a kritikou k sobě přistupuješ a jak se vnímáš ve svých očích.

Nemusíš umět a znát všechno hned, je v pořádku se zeptat nebo požádat o pomoc, když si uvědomuješ, že něco je u tebe jinak, nezdravě. Každý někdy potřebuje pomoct.

Co s tím

Co může vést vést k lepšímu zdraví a pocitu pohody?

Poslouchej své tělo. Všímej si signálů hladu a sytosti. Jez, když cítíš hlad, a přestaň, když máš dost. To ti pomůže udržovat zdravou tělesnou hmotnost a zlepšit vztah k jídlu.

Akorát: zkoušej mít vyvážené všechny složky co nejvíce akorát. Jídlo, vodu, sport, odpočinek, spánek, zábavu a kamarádství a vztahy. Nemusí, nebo ani nemělo by to být perfektní. Stačí, když to bude dost dobré.

Zajímá tě téma zdraví? Skvěle. Určitě je fajn s někým toto téma sdílet a vyměňovat si názory. Nejlépe k tomu slouží rozhovory s blízkými, dospělými, přáteli. Na sítích je také možnost zjišťovat názory jiných, jen mysli na to, že neznáš všechny, kdo tam píší, a že ne všechny názory na sítích jsou zdraví ku prospěchu.

Nedaří se ti to? Obrať se pro pomoc na někoho dalšího, dospělého nebo na nás. Jsme tu i pro tebe.