Blog

Na Lince bezpečí pracujeme s dětmi a mladými lidmi, k jejichž věku neodmyslitelně patří téma lásky a vztahů. Téměř v každém našem kontaktu se vztahové otázky objevují. Někdy jako hlavní téma, jindy jako vedlejší.

Klára je nadaná studentka vysoké školy a poprvé domu pozvala přítele, aby ho představila rodičům. Na první pohled působí charismaticky, je zdvořilý a galantní. Ale hned na ten druhý pohled si nelze nevšimnout, že spíš než o charisma tu jde o dominanci.

Když se rodiče podívají pozorněji, vidí, že Klára se vedle něj mění. Méně mluví, hledí na něj pohledem, jako by potřebovala schválení, než odpoví. A když se zmíní o svých plánech, přítel je buď shodí, nebo rovnou přehodí téma. Rozhoduje, co bude Klára dělat, jaké má plány, co je pro ni nejlepší, co má jíst nebo kam chodit. A dokonce se zdá, že ji odrazuje od jejích přátel a zpochybňuje studium. Klára začala mít absence na přednáškách, trávila méně času s přáteli a stále častěji používala fráze jako: „Martin říkal, že…“ nebo „Martin si myslí, že je to zbytečné.“

Petra, matka šestiletého Tomáše, má poslední dobou pocit, že se od sebe vzdalují. Roztržky jsou na denním pořádku – Tomáš se vzteká kvůli každé maličkosti, odmítá poslouchat, a když s ním Petra mluví, často slyší jen trucovité ticho. Po každé hádce má Petra pocit, že ztrácí trpělivost, zatímco Tomáš se uzavírá do sebe. Dříve měli hezký vztah, ale nyní se zdá, že každý rozhovor končí konfrontací.

Taková situace může být pro rodiče velmi frustrující a bolestivá. Mít pocit, že ztrácíte blízkost se svým dítětem, může vyvolávat smutek i bezmoc. Obzvláště když se jedná o předškoláka nebo dítě v raném školním věku, které prochází mnoha změnami a hledá své místo ve světě. Jak tedy navázat zpátky kontakt a zlepšit komunikaci, když máte pocit, že se neustále jen hádáte?

Vztek vzniká ve chvíli, kdy nejsou naplňovány naše potřeby nebo jsou překročeny naše hranice. Často bývá považován za „černou ovci“ emoční rodiny. Přitom agrese je projev sebezáchovy, bez které bychom nepřežili. Rozdíl mezi prožíváním pocitu vzteku a projevu agrese je zásadní, stejně jako porozumění tomu, co je vyvolává a jak s nimi zacházet zdravě.

Deprese je závažné psychické onemocnění a zdaleka jím netrpí jen dospělí. Týká se i dětí a dospívajících. Odlišit ji od smutné nálady nebo vzteku není jednoduché. Ale možné. Neléčená deprese má významný dopad na kvalitu života dětí. Dochází ke ztrátě radosti ze života, nenávisti k sobě, zhoršení vztahů s blízkými, zažívání pocitu osamělosti, sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám a opakovaným pokusům se zabít. Kdy být na pozoru a jak vyměnit bezmoc za pomoc?

Život rodiče je fascinující. Někdy se může zdát stereotypní, ale také dokáže pořádně překvapit. Častokrát pomáhá vědomí, že právě ty náročné situace (zejména pak téma dětského vzdoru nebo puberta) určitě prožívají i jiní rodiče. A možná vám někdy přijde na mysl, že jsou jako rodiče mnohem lepší.