Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Příčinou může být například nezpracované trauma, jako je dlouhodobě náročná situace v rodině, vážná nemoc blízké osoby nebo šikana. Vliv má také dědičnost a dispozice k depresi. U dospívajících může být depresivita častěji spojena s hormonálními změnami v pubertě a nejistotou, zmatkem či ztrátou smyslu a hledání sebe sama v průběhu dospívání. Silný vliv mají také sociální sítě a s nimi spojená frustrace, úzkosti a deprese plynoucí z porovnávání se s „pseudodokonalostí“ prezentovanou na sítích.
To, co depresi odlišuje od smutné nálady, je dlouhé trvání obtíží – v řádu měsíců, nejasná příčina nebo trvání obtíží i přes probírání náročné, stresující situace a podpory při jejím řešení.
Oproti vzteku jde o konstantní stav a nepomáhají dřívější strategie, které pomáhaly zvládnout stres. Vztek je emoce s rychlým nástupem a odezněním. Ve vzteku menší děti mohou „za trest“ s rodiči mluvit o sebevraždě. Vztek tudíž může a nemusí být příznakem deprese. Je třeba vždy vnímat kontext. Přesto sebevražedným myšlenkám dáváme vždy významnou váhu a nezlehčujeme je.
Přijde vám to jako paradox? Přesto se to stává. Rodiče tak vůbec nemusí tušit, co se s jejich dítětem děje nebo dokonce, že trpí depresí. Zejména citlivé a empatické děti, a děti, které jsou vedeny k nadměrné ohleduplnosti nechtějí své rodiče zatěžovat. Nechávají si pocity pro sebe a nesvěřují se.
Také v rodinách, kde je nakupeno hodně starostí a problémů najednou, děti nechtějí přidělávat další starosti. Ochranitelství se může vyskytnout také v rodinách s perfekcionistickými a vznětlivými rodiči: tady se děti chtějí vyhnout kritice a křiku a bojí se rodičům svěřit.
„Stejně jako jdeme se zlomenou rukou k lékaři, je na místě jít se zlomenou a bolavou duší k psychologovi.“
Po několika týdnech až měsících, kdy se aktivně snažíme dítě podpořit a pomoci mu, avšak efekt a úleva nepřichází. Jiná situace je v případě, kdy dítě mluví o sebevraždě či se dlouhodobě sebepoškozuje. To je pak na místě vyhledat psychologa co nejdříve.
V rámci léčby deprese se nabízí psychoterapie (léčba rozhovorem a vztahem) a farmakoterapie (medikace – léčba léky). Statistiky ukazují, že nejlepší výsledky u deprese, a vlastně u vážnějších psychických obtíží obecně, přináší kombinace psychoterapie a medikace. Pokud je dítěti psychicky hodně těžko, předepíší se léky na začátku léčby, aby se vytvořila kapacita a vůle k docházení na psychoterapii. Léky se tak často předepisují jen na přechodnou dobu. Při lehké depresi může stačit psychoterapie sama o sobě.
Moderní antidepresiva jsou bezpečná. Mají malé vedlejší účinky. Efekt nastupuje nejdříve po 14 dnech, většinou však během 4 – 6 týdnů. Někdy se hledá vhodné dávkování nebo lék. Proto je třeba být trpěliví a vydržet. Doporučuje se mít vždy na zřeteli, že antidepresiva se nasazují i vysazují postupně, a to vždy na doporučení lékaře. Minimalizují se tím vedlejší účinky jako zhoršení pozornosti, útlum, zploštění emocí.
Při psychoterapii je rychlost efektu hodně individuální, záleží na původu a příčinách deprese. Rozhodně ale nelze čekat dlouhodobé výsledky za jedno, dvě sezení – už po nich však může nastat krátkodobější úleva (na několik hodin až dnů). Záleží také na intenzitě terapie, zda se dochází 1x týdně či 1x za 14 dnů, většinou se první efekty objevují zhruba po 10 sezeních. Psychoterapie se zaměřuje na zpracování traumat a změnu nefunkčních programů, rozvoj sebevědomí, práci s emocemi, hledání a zpevňování opor a psychohygieny.
Pokud jako rodiče, či starostliví dospělí řešíte téma deprese u dětí ve vašem okolí, neváhejte se obrátit na naši Rodičovskou linku, dětem a dospívajícím nabídněte Linku bezpečí. Alespoň pro začátek…
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti