Katka je na Lince bezpečí už od roku 1997. Během prvních deseti let se věnovala hlavně práci na telefonu a působila jako sociální pracovnice, vedoucí Linky bezpečí i jako lektorka. Postupně se vypracovala na pozici vedoucí online služeb, kde zastřešovala e-mailovou a chat poradnu. Od roku 2019 je na pozici vedoucí odborných služeb Linky bezpečí. Katka vystudovala sociální práci a občanský sektor na univerzitách v Praze a Hradci Králové.
Linka bezpečí | Blog
Blog
6 důvodů, proč se děti doma nechtějí svěřit
Přemýšleli jste jako rodiče někdy nad tím, jak to mají vaše děti se svěřováním se vám? Znáte ten pocit důvěry, kdy za vámi vaše dítě přišlo a chtělo si promluvit o nějaké své záležitosti? Otevírá své nitro, je plné očekávání, napětí i obav, jak na to zareagujeme. V tu chvíli jsme pro něj možná ti nejdůležitější.
Přátelství 100x jinak: Důležitost přátelství
Jak známo, člověk je tvor společenský, takže je přirozené, že i děti mluví a píší na Lince bezpečí často o svých kamarádských vztazích. Je pro ně důležité, jak se jim daří ve skupině svých vrstevníků. Když to funguje, je to super. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč si děti svých kamarádů váží?
Nechce se vaše dítě kamarádit?
Minule jsem zmínila, že funkční přátelství je úžasná věc. Jenže ono nám kamarádství umí přinést i spoustu starostí.
7 tipů co s tím, když se kamarád svěří s něčím nepříjemným
Dneska bych se chtěla věnovat situacím, kdy může funkční přátelství přinášet starosti. Mám na mysli chvíle, kdy se dítěti svěří kamarád s nějakou hodně náročnou situací. Stalo se vám to někdy? Vzpomenete si, jak vám v tu chvíli bylo? Taková důvěra s sebou nese spoustu emocí.
Sebepoškozování – začarovaný kruh
Sebepoškozování je fenomén, se kterým se na Lince bezpečí výrazněji setkáváme až v posledních několika letech. Zhruba před dvaceti lety, kdy jsem na lince začínala, se toto téma vůbec neobjevovalo. A nyní? Zejména v písemném kontaktu se děti s tímto problémem svěřují velmi často. Téměř každý chat se k tomuto tématu nakonec stočí. Děti, s kterými si povídám o potížích, nejprve „oťukají“, jestli si mohou dovolit přiznat i toto. Často se objevuje…“ono to není to hlavní, o čem si s vámi chci psát“.
Internetoví predátoři pohledem Linky bezpečí
„Píšeme si, je fajn, že má o mě někdo zájem. Sejít se s kámošem nebo kámoškou, se kterou si už nějaký čas píšu, na tom přeci není nic divného… ach jo, kamarádovi to už několikrát nevyšlo, tak si aspoň pošleme fotky. A nemůžou být i trochu lechtivé? Proč ne. Cože?! Chce další, a když je nepošlu nebo nepřijdu, všem je ukáže! Co teď?! Poslat? Neposlat? Co když se to dozvědí rodiče? Vždyť jsme o tom mluvili a výslovně mi to zakázali! Tohle přece nemůže nikdo vidět! A mám za ním jet, i když si to naši nepřejí? Bylo by lepší tu nebýt…“