Naťukat doma z gauče prompt, jak odnaučit dítě okusovat si nehty, a pak jen pár vteřin čekat, co skvělého nám stroj doporučí, zní jako splněný sen každého rodiče, který se stal realitou. Je to nesmírně jednoduché, bez rizika trapnosti, pocitu selhání nebo studu, který může provázet rozhovor s kamarádkou, partnerem či terapeutem.
Resilience – neviditelná tichá síla, která se vynoří (na pomoc), když je třeba. Nikoliv svalnatí, bohatí nebo ti, kdo mají kouzla, čáry a podfuky, ale vytrvalí, ti, kteří uvnitř sebe nosí naději a vděčnost, jsou na konci cesty odměněni.
Je takřka fascinující, jaká data nám dnes chytrá zařízení mohou o spánku poskytovat - od délky spánku přes fáze REM a nonREM vln, až po odchylky od běžného stavu. Data mohou být samozřejmě užitečná, někdy nás dokonce upozorní na blížící se nemoc nebo doporučí více odpočinku.
„Jsme tu i pro tebe. Ozvi se. Není ostuda říct si o pomoc,“ čteme na webu Linky bezpečí, jejíž služby jsou zdarma a využívat jich můžou děti a studenti do šestadvaceti let. V prvním příspěvku se zamýšlíme nad tím, jak důležité je v komunikaci mlčení.
Někdy je všeho až nad hlavu. Asi to znáš. Povinnosti se kupí jedna na druhou – škola, tréninky, pomoc doma, problémy, které řešíš s kamarády, i tvoje vlastní. Potřebuješ všechno stihnout, zároveň si přeješ jen odpočívat a nedělat vůbec nic.
Vnímání, naslouchání, empatie a citlivost – dříve slova, se kterými jsme se setkali hlavně v dívčích románech. Dnes často skloňované pojmy, a zároveň praktiky, které se čím dál tím více dostávají do povědomí široké veřejnosti. V posledních letech se zvyšuje hladina stresu a nutnost dosáhnout dostatečně dobrých výsledků. Ve chvílích, kdy je toho na nás moc, si zasloužíme odpočinek, aby nás druzí vyslechli, abychom dostali pochopení. Co když se ale takové situace objevují častěji a častěji a začínáme se v celém procesu cyklit? Kde najít adekvátní hranicí mezi zdravým soucitem a sebelítostí, využívání péče od druhých a pěstování vlastní odolnosti?