Ubližuji si

Někdy se cítíš tak zle, že máš chuť si něco udělat? Ublížit si? Občas to i uděláš?

Mluvíme o sebepoškozování.  Sebepoškozuje se ten, kdo záměrně ubližuje sám sobě.

Nejčastěji jde o:

• zraňování se žiletkou do krve,
• řezání do rukou a nohou,
• štípání se,
• škrábání kůže do krve,
• pálení se zapalovačem nebo svíčkou.

 
Pokud se zraňuješ podobným způsobem, na chvíli se zbavíš napětí, stresu a špatné nálady a cítíš uvolnění. Hned potom ale přijdou výčitky a pocity viny, že si ubližuješ. A napětí, špatná nálada je zpět a s ní i chuť si znovu ublížit. Jde o začarovaný kruh, ze kterého není vidět cesta ven.

Možná schováváš jizvy a zranění pod oblečením tak, aby si toho nikdo nevšiml, a sebepoškozování tajíš. 

Co s tím?
Můžeš zkusit hledat i jinou úlevu od napětí, než je řezání.
Někomu pomáhá si na místa, kde se chce pořezat, přiložit led, nebo místo říznutí se bouchat do něčeho (např. matrace, polštáře), nebo třeba roztrhat papír, nebo pořezat něco jiného než tělo. Je možné zkusit namalovat nebo napsat, co cítíš. Jsou to ale jen takové pomůcky, které nemusí každému pomoci a neřeší jádro problému. Může Ti to ale pomoci přečkat nejnáročnější chvíli.

Potíže, které v Tobě vyvolávají napětí, kvůli kterému si pak ublížíš, mohou být různé. Jejich řešením bys mohl/mohla zmírnit napětí a zbavit se tak důvodu k sebepoškozování.

Nejlepší pomoc najdeš u psychologa, který by Ti měl umět poradit, jak napětí mírnit nebo odstraňovat jinak. A zároveň byste spolu mohli pracovat na problému, který se za Tvým řezáním skrývá, a třeba ho postupně odstranit.


 
Jestli máš chuť si ublížit, nejprve zavolej nebo napiš k nám na Linku bezpečí. Je důležité mluvit o tom, co se Ti děje a jak Ti je. A nebýt v takové chvíli sám/sama!