Sexting nebo šíření dětské pornografie?

I se známými lidmi jsou jistá rizika

O tom, že je dobré myslet na bezpečnost při seznamování s novými lidmi na internetu, jste už určitě slyšeli. Někdy ale můžeme zapomenout, že je dobré se alespoň trochu chránit i před někým, koho dobře známe. Například před přítelem či přítelkyní nebo TÍM klukem ze třídy, který se mi zrovna taaak strašně líbí. Proč to píšu? V takové situaci může být velmi lákavé začít si psát lechtivé zprávy nebo posílat fotografie. Někdy i docela odvážné. Dělá to spousta dospělých a není na tom nic zakázaného. Děti však mohou snadno zapomenout, že hranice pro sexuální aktivity je 15 let nebo 18 let pro legálnost pornografie. Ano, platí to i v tomto případě.

Když to pak neklapne …

Poměrně často nám pak na Linku bezpečí volají děti či mladí lidé, jejichž bývalý partner či partnerka po rozchodu začali šířit mezi známými či jinde po internetu úryvky intimních textů či v horším případě rovnou fotografie, na kterých je dotyčný ve spodním prádle nebo zcela nahý. Je jasné, že v tomto případě se stala chyba na obou stranách. V mnoha případech takové fotografie neměly vůbec vzniknout, zároveň příjemce fotografií mnohdy jejich šířením porušuje hned několik zákonů najednou.

Pro zjednodušení a představu se můžeme podívat na tento modelový příběh:

Dívka posílá své odhalené fotky chlapci, kterému věří, že zůstanou jen mezi nimi a se kterým chodí. Po rozchodu je však chlapec poslal kamarádům a zveřejnil je na sociálních sítích. (Pro korektnost uvádím, že tento příběh se může vyskytovat v různých obměnách ve smyslu genderu jednotlivých aktérů).

A kolo se roztáčí …

Dívka se dostává do pozice oběti a je třeba situaci začít řešit. Obsah nahlásit jako závadný, ukládat „printscreeny“ jako důkaz pro případ, že by byl potřeba v budoucnosti pro Policii a probrat to s někým dospělým, který ji podpoří a pomůže. Jde o velký stres, zahanbení a celkovou velkou porci psychických potíží, kterým musí dívka čelit.

V tu chvíli se na druhé straně však do pozice oběti může dostat i náš chlapec. Stává se „pachatelem“, „agresorem“. Protože ten, kdo zveřejní odhalené fotky dívky bez jejího souhlasu, se jím automaticky stává. Může to být přesně takový zraněný, zklamaný a nešťastný kluk, kterého dívka, do které byl bezhlavě zamilovaný, opustila kvůli jeho nejlepšímu kamarádovi. A v tomu šoku, smutku, bolesti a zoufalství ho nenapadlo nic jiného, než jí to „vrátit“. A zveřejnění fotek bylo to první, co ho napadlo.

V každém případě tady se už nejedná o sexting – tedy o sexuálně laděnou komunikaci mezi dvěma zúčastněnými, ale o zneužití a šíření citlivých osobních dat, v extrémním případě i o trestný čin šíření dětské pornografie. I tato hranice mezi sextingem a šířením citlivých dat je velmi tenká a důležitá a je třeba si uvědomovat, že se za ni můžeme velmi snadno dostat.

Ne vždy je za tím láska, někdy takové jednání může vzejít i od záludného manipulátora – predátora, který si jde tvrdě za svým a prostřednictvím výhrůžek a vydírání chce svou oběť zastrašit a docílit tak toho, aby mu poslala další nebo více odhalené fotky.

Namísto odsouzení podpora

Vraťme se ale k chlapci. I když klukovi, který se takto chtěl pomstít za pár dní dojde, co se stalo a rád by to vzal zpátky, v online prostoru to najednou není tak jednoduché. Zveřejněné materiály už si žijí svým životem. A on pak možná také neví, co s tím. Dívka se velmi často cítí zraněná, ponížená a má co dělat se svými potížemi. V očích okolí se však při řešení sextingu a sexuálně laděný obsah jednoznačně stává „tím špatným“ on a málokoho napadne, že možná i tenhle nešťastný a dvojnásob zraněný kluk potřebuje podporu a pomoc, namísto odsouzení.

Shrňme si to: Co pomůže dívce (oběti) a co chlapci (agresorovi)

Oběť:

Pokud se něco takového přihodí, je dobré nemazat zprávy či fotografie, které by mohly posloužit jako důkaz v případě, že by se celou věcí zabývala policie. Někdy totiž jiná cesta, jak zastavit případné výhrůžky a další šíření fotografií či textů, není. Především, pokud za vším stojí „predátor“. Vždy se vyplatí nahlásit fotografie či texty jako závadné, což je funkce, kterou zpravidla na sociálních sítích, kde k takovému chování nejčastěji dochází, velmi snadno najdete (u konkrétního příspěvku klikněte na „tři tečky“ a klikněte na Nahlásit závadný obsah). Především ale doporučujeme svěřit se dospělému, ať už rodiči, někomu ve škole nebo jednoduše někomu dospělému, kdo má vaši důvěru. Být na to sám je mnohem těžší než překonat stud.

V neposlední řadě mohou být užitečné informace či on-line poradna, které jsou k dispozici na webových stránkách www.e-bezpeci.cz a vždy je možné kontaktovat Linku bezpečí a hledat řešení společně.

Vůbec nejlepší ale je, dobře si rozmyslet, jaké materiály a kde zveřejňuji nebo komu je posílám a pokud si nejsme jistí, raději si můžeme některé věci nechat pro sebe.

Agresor:

Je dobré vědět, že i když jste zrovna udělali botu a zveřejnili jste něco, co už teď víte, že jste dělat neměli, celé věci můžete pomoci tím, že se omluvíte. Omluvte se člověku, kterému jste uškodili a nabídnete pomoc při odstranění fotek a pokuste se co nejvíce zamezit dalšímu šíření onoho materiálu.

Také je dobré si uvědomit, že chybu někdy udělá každý, nebo skoro každý. A že i když tohle je fakt průšvih, nepřestáváte kvůli tomu být lidskou bytostí, která si také zaslouží podporu, péči a možnost někomu říci, jak se to vlastně stalo z vašeho pohledu. A i přesto, že jste na této straně celé aféry, můžete o tom na Lince bezpečí mluvit, aniž bychom přidali další porci odsouzení a naštvání a naopak i pro vás můžeme mít do jisté míry pochopení. Protože chyba je přece na obou stranách …

Rodiče, čtěte: Nejlepší je prevence!

Tak to je asi vždycky, ale v případě pravidel bezpečnosti v on-line prostoru to platí dvojnásob. I proto se s dětmi na Lince bezpečí často bavíme o možných rizicích, se kterými se mohou při komunikaci nebo seznamování na internetu setkat a o tom, jak se mohou ochránit.

Zejména je dobré, aby děti znaly několik zásadních pravidel. Uvádím dvě nejdůležitější:

1. Nastavit bezpečné heslo
2. Pokud si domlouvají schůzku s neznámým člověkem, sejít se na veřejném místě a někomu o tom říci nebo mít doprovod.

Je ale také důležité, aby si děti uvědomovaly, že při seznámení na internetu nemusí být na druhé straně ten, kdo si myslí, že tam je. Zásad bezpečného chování na internetu je celá řada a tento výčet není zcela kompletní, ale to už je trochu jiné téma. Tipy a rady, jak se pohybovat „V síti“.