První Vánoce po rozvodu, nastavte si jasná pravidla

Pro děti bývá čas Vánoc emotivnější než jiné části roku. Vybavují se jim vzpomínky na společné Vánoce a více strádají, jestliže jeden z partnerů u vánočního stolu chybí. Pro mnoho dětí se tím pádem období Vánoc stává po rozvodu velmi stresujícím. S tím je třeba předem počítat a pokusit se udělat vše pro to, aby proběhly co nejharmoničtěji.

Ve vzduchu často visí otázky, které je vhodné mít jasně zodpovězené s dostatečným časovým předstihem před Štědrým dnem. Jak asi tušíte, jde o otázky typu:
„U koho budou děti na Vánoce? Jak dlouho tam budou zůstávat?“
Napětí, které nezodpovězené otázky vyvolávají, děti velmi dobře vnímají. Bez jasných a srozumitelných odpovědí pak zažívají nejistotu a místo klidu přichází stres a chaos. Jestliže navíc dochází ke sporům mezi rodiči, kde děti svátky stráví, míra prožívaného stresu se přirozeně ještě zvyšuje.

Úloha partnerů v této situaci je jednat v klidu a dohodnout se. Což se někdy snadněji řekne, než udělá. Pomoci v situaci, kdy komunikace mezi rodiči není zrovna splavná, může nastavení jasných a srozumitelných pravidel. Mohou vypadat například takto:

Jasná pravidla komunikace pro hladké Vánoce po rozvodu:

• U kterého z rodičů / prarodičů budou děti trávit Štědrý den, Boží hod, a další dny vánočních prázdnin až do začátku školy? Napište si je třeba do chatu nebo e-mailu.
• V kolik hodin a kde proběhne předání dětí.
• Jaké dárky děti dostanou, v jaké cenové hodnotě a kde.
• Jak bude vypadat komunikace s dětmi v průběhu těchto dnů? Zavolají si děti na Štědrý den s rodičem, který je bez dětí a kdy? Budou si posílat fotky?
• O jakékoliv změně se vzájemně informujte.
• Respektujte všechna domluvená pravidla.

Promluvit s dětmi a znát jejich názor a přání, kde chtějí na Vánoce být, je určitě také možné. Avšak v mladším školním věku by pro děti mohlo být rozhodování velkým břemenem zodpovědnosti. Proto se podobné rozhovory doporučují nejdříve po 10 roce života.

Jaké jsou otázky, které si kladou děti?

„Kde budu na Vánoce? S kým bude táta, když já budu s mamkou? (a naopak) Nebude jim smutno? Nebudou celkově Vánoce smutné, když nebudeme všichni spolu?“
Děti v této situaci zažívají mnoho nepříjemných pocitů. Kromě smutku z rozpadu rodiny a nejistoty, jak bude vše probíhat, se může objevit i naštvání a zklamání. Důvodem mohou být neshody rodičů, ať už současné nebo předchozí. Také ale střet s realitou, protože jde o první Vánoce po rozvodu. Nejsou výjimkou ani velké obavy o jednoho rodiče, který zůstává na Vánoce sám. Mohou se objevit také pocity prázdnoty nebo psychického vyčerpání. To vše se leckdy často mísí nebo se velmi rychle střídá.

Trpělivost a velké pochopení je potřeba věnovat nejen dětem a jejich prožívání, ale i sám sobě, jako rodiči. První Vánoce v novém porozvodovém složení s sebou nesou mnoho výzev.

Je lepší trávit Vánoce i po rozvodu společně? Pozor na plané naděje

Pokud bude rodina trávit svátky společně i po rozchodu, může to v dětech vzbudit mylný dojem, že se k sobě rodiče vracejí. Obzvlášť, pokud se k sobě rodiče chovají dobře a přátelsky. Tento způsob dětem dodává falešné naděje a může to mít neblahé důsledky. Když pak jeden z rodičů po svátcích domov opouští, vzniká další stresová situace a přichází zklamání. Nejčastěji volenou variantou, z které vychází mnoho rodin, je Vánoce střídat. Jeden rok trávit Vánoce u jednoho z rodičů a další u druhého. Samozřejmě je důležité, jak spolu rodiče dokážou komunikovat a jak otevřeně o svém vztahu a nadějích mluví s dětmi. Rozhodnutí by však mělo být vždy ve prospěch dětí.

Dárky

Vánoce by se neměly stát soubojem o to, kdo dítě oslní hodnotnějším dárkem. Tento krok situaci spíše zhorší a vytvoří mezi rodiči větší napětí, které se přenáší pochopitelně i na děti samotné. Jak se v takové situaci zachovat? Jednou z možností je – domluvit se. Samozřejmě zde mohou hrát roli i finanční rozdíly mezi partnery. Oba by si toho měli být vzájemně vědomi a v nejlepším případě si navzájem pomoci.

Přes veškeré spory je potřeba si opakovaně připomínat, že mají rodiče společný cíl. Tím – jak pevně věřím – je spokojenost dětí. Vlastní bolest, pocity zrady a smutku z rozpadlého vztahu, by neměly převážit nad potřebami dětí a zajištěním klidu a blaha.