Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Tak jako na ulici se můžeme setkat se situací, kterou někdo okoření svým neslušným chováním, stejně i na internetové stránce (třeba na Facebooku) se můžeme potýkat s různými problémy. Nejinak je tomu s přestupky, delikty a trestnými činy nebo činy jinak trestnými, jedná-li se o mladistvé. Nejen děti, ale i dospělí si možná kladou otázky, co s tím. Jak poznám, že se mi na internetu děje něco, co se dít nemá? Kam se mohu obrátit? Jak má vypadat „dobré“ chování v kyberprostoru?
Začneme od konce. Odlišnost chování ve fyzickém světě se od chování v kyberprostoru z hlediska pravidel v zásadě neliší. Platí zde stejná pravidla slušného chování. Pravidla, která jsou stanovená na jednotlivých fórech, sociálních médií a jiných webových stránkách. Platí zde zákony jako např. autorská práva, právo na ochranu osobních údajů nebo trestní zákon. Je však na místě poznamenat, že neurčitost kyberprostoru může stírat některé bariéry, které nás omezují (a tím primárně chrání) v lidském kontaktu tváří v tvář. Ve fyzické realitě máme jen vlastní tvář, do které nám může někdo skutečně nebo abstraktně plivnout, ale těžko vám někdo poplive počítač tím, co napíše na zeď Facebooku nebo do diskusního fóra. Přiměřenost chování na internetu bychom mohli vymezit tím, že se sami sebe zeptáme, zda bychom zamýšlené sdělení komunikovali s dotyčným tváří v tvář. A pokud překračujeme tyto vlastní limity, připravme se na možná rizika a vyhodnoťme přínos.
I přesto, že si můžeme takto nastavit určité osobní hranice a pravidla chování v kyberprostoru, může se nám stát, že rizika nevyhodnotíme nebo vyhodnocení nejsme schopni. Nejčastěji se pocitově láme hranice tehdy, kdy nám v situaci není dobře – něco nám vadí, štve nás, máme obavy, co bude, nejsme si jistí, něco se nám zdá podezřelé. Dejte na své pocity! Jsou našimi ukazateli pohody a bezpečí. A pokud nám ukazují, že se necítíme přiměřeně v pořádku, pak je na místě požádat o pomoc, kterou můžeme najít v rodině, mezi přáteli, na internetu, tedy v kyberprostoru (jak paradoxní), nebo u odborníků.
Na následujících řádcích vám nabízím webové stránky, které mohou vaši situaci ulehčit. Najdete na nich informace o tom, jak se na internetu chovat a nechovat, a co s tím, když se dostanete do potíží.
Uživatelsky příjemné a obsahově bohaté stránky nabízí e-bezpeci.cz. Nalézáme zde druhy situací, se kterými se můžeme v kyberprostoru setkat, např. sexting, kyberšikana aj., vysvětlení takových pojmů, postupy možného řešení a také příběhy nejen mladých lidí, kteří takovou situací prošli. Nenajdeme zde vždy dobrý konec, ale vždy se můžeme poučit.
Tyto stránky také nabízejí poradnu pro širokou veřejnost, kam lze anonymně napsat situaci, se kterou potřebujete pomoci.
Další možností je onlinehelpline.cz poradenské centrum provozované Národním centrem bezpečnějšího internetu. Specializuje se na problematiku zneužívání Informačních technologií, jako jsou internet, mobilní telefony, chytré mobilní telefony.
Můžete se obrátit prostřednictvím aplikace.policie.cz/hotline přímo na Policii ČR na Odbor informační kriminality, na Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, kde můžete upozornit na závadový obsah či aktivity na internetu, s nimiž jste se setkali a rozhodli jste se je nahlásit. Zasláním formuláře není podáno klasické oznámení na oddělení Policie ČR.
Další zajímavý projekt je Bezpečný internet dostupný na odkazu bezpecnyinternet.cz. Vznikl s cílem ukázat rizika spojená s používáním internetu a také způsoby, jak se jim účinně bránit.
Stránky saferinternet.cz shromažďují informace o projektu Českého centra bezpečnějšího internetu, který poskytuje služby zejména dětem a mladým lidem s cílem propagovat na internetu vhodný obsah, sdílet zdroje a osvědčené postupy. Tato platforma provozuje služby horké linky – ohlašovny ilegálního obsahu (www.stoponline.cz), linky pomoci (www.pomoconline.cz) a osvětového centra (www.bezpecneonline.cz).
Na seznamsebezpecne.cz nalezneme videa o tom, jak se seznamovat s minimální mírou rizika našeho ohrožení a další informace o realizovaném projektu Seznam se bezpečně.
Dále je možné se podívat na webové stránky pegi.info. Zde Pan-European Game Information (PEGI) napomáhá evropským rodičům činit informovaná rozhodnutí při nákupu videoher. Po vyhledání her je možné zjistit, pro jakou věkovou skupinu jsou skutečně vhodné, zda a jaké formy násilí, sexu, diskriminace apod. obsahují.
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti