Linka bezpečí | Problémy s jídlem. Kdy je čas hledat pomoc?

Problémy s jídlem. Kdy je čas hledat pomoc?

V poslední době se mluví stále častěji o poruchách příjmu potravy – v médiích, na sociálních sítích či mezi lidmi v okolí. Zároveň tu neexistují jen samotné poruchy příjmu potravy. Člověk se může potýkat s potížemi s jídlem i bez rozvinutého onemocnění. I když je asi potřeba zmínit, že hranice mezi potížemi a poruchou příjmu potravy může být někdy dost tenká. Co potíže s jídlem zahrnují a jaké kroky je možné podniknout?

Onemocnění vs potíže

Mezi poruchy příjmu potravy patří mentální anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání a zvracení spojené s psychickými poruchami. Lidé s poruchou příjmu potravy mají zkreslený pohled na svou váhu, tělo i na jídlo. Často potřebují odbornou pomoc, aby své potíže dokázali překonat. Jedná se o komplexnější, déle trvající problém, který podstatně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví a následně také kvalitu života.

Oproti tomu potíže s jídlem bývají obvykle spíše dočasné. Příčinou bývá stres, potlačené emoce nebo mohou být ovlivněny například významnějšími změnami. (Stěhování, změna školy, práce, rozchod, cestování atd). Podobně jako u poruch příjmu potravy člověk může mít potíže se stravováním – ať už s přejídáním, ztrátou chuti nebo nadměrnou pozorností věnovanou stravovacím návykům. Po skončení působení stresujících okolností a návratu do běžného stavu, se mnohdy potíže s jídlem samy vyřeší. Přesto by potíže s jídlem neměly být úplně přehlíženy.

Někdy se totiž mohou potíže s jídlem postupně do poruchy příjmu potravy přeměnit. V takovém případě mohou být změny ve stravování zpočátku nenápadné, ale zároveň pro člověka stále závažnější. Je důležité je tedy včas zachytit, aby se pomalu nepěstoval negativní vztah k jídlu i k vlastnímu tělu.

Přechodová fáze

A podle čeho tedy můžeme poznat, že se někdo nachází v této „přechodové“ fázi?

Jedním ze signálů bývá výraznější změna v jídelních návycích. Všímat si je vhodné například vynechávání jídel, výrazné omezení kalorií či jejich nadměrné sledování, stravovacích režimů výrazně ovlivňující každodenní život, které mají vliv na fyzickou i psychickou pohodu a na to, jak se člověk celkově cítí. Toto se týká například veganství, paleo diet, přerušovaných půstů a dalších omezení.

Držení diet si žádá více časového plánování, kde a co se bude jíst, potíže to může přinášet zejména ve společném stravování, v restauracích nebo při cestování.

Dalším bodem je nadměrné věnování pozornosti tělu a váze

Neustálé sledování svého těla v zrcadle, časté vážení, měření v kombinaci s narůstající nespokojeností s tělem, to vše bez toho, že nedošlo k významným fyzickým změnám, může být označováno jako nadměrná pozornost. Je pochopitelně přirozené, že si člověk všímá svých tělesných změn během dospívání (i to může být provázeno škálou různých pocitů). Zároveň by tomu však neměla být věnována ona „nadměrná pozornost“ vedoucí k regulaci příjmu potravy.

V přechodové fázi se objevují pocity viny nebo studu po jídle (zejména po konzumaci větší porce jídla či „zakázaného“ jídla). Pocity studu a nepatřičnosti při jídle mezi lidmi (Co si o mě pomyslí, když mě uvidí jíst? Budou si říkat, že zrovna já bych si ten dezert dávat neměla. Nemůžu to snít celé apod.) Běžné jsou také smutky, úzkosti, nadměrná únava a celkově méně energie. Tyto pocity mohou být před ostatními dobře skrývány a zahlédnout je například v projevech chování nemusí být vůbec snadné. Obzvlášť v období dospívání je složité oddělit co patří k přirozenému vývoji a co se blíží potížím spojeným třeba s jídlem.

Čeho si ještě lze všimnout?

Může se také objevit strach z jídla, jakkoliv zvláštně vám to může znít. Všimnout si ho lze zejména v situacích spojených se společenskými akcemi nebo rodinnou večeří. Tento pocit je vyvolaný většinou tím, že člověk neví, co jídlo obsahuje, nemá kontrolu nad jeho složením a kalorickou hodnotou.

Může být ale i opačný efekt. Dítě začne vařit, péct, zaobírá se jídlem, ale neochutnává.

U potíží s jídlem se objevuje také izolace od vrstevníků. Stranění se společným návštěvám restaurací nebo chození do obchodů a komentování vzhledu, bývá také projevem toho, že se mladý člověk necítí dobře.

Také tělo se hlásí se svými projevy a tak se na této úrovni mohou objevit například trávicí problémy, jako je nadýmání, zácpa nebo bolesti břicha. Najednou může docházet k náhlému zhubnutí nebo přibírání na váze.

Na hraně
Už při tomto popisu je zřejmé, že některé příznaky již patří do poruch nebo jsou na jejich hraně. Pokud si všímáte zmíněných příznaků nebo třeba podobné situace zažíváte u sebe nebo u dětí, přátel, spolužáků, je vhodné nenechat to být a situaci otevřít a vyhledat odborníka. Prevence propuknutí poruchy příjmu potravy je vždy lepší než složité řešení duševního onemocnění, kterým poruchy příjmu potravy bezpochyby jsou.

Jaké kroky podniknout?

  • Jde o vás? Svěřte se. Nezůstávat sám se svými potížemi je naprosto klíčové. Kdokoliv s potížemi si zaslouží podporu. Rozhovor přináší úlevu, jak dospělým, tak dětem. Vyhledat odbornou pomoc, byť jen na jednorázový rozhovor a ujasnění, jaké další konkrétní kroky udělat nebo v jaké fázi se člověk nachází, je důležité.
  • Jste rodič? Je pochopitelné, že máte strach, starost a obavy z toho, že stav dítěte může být vážný, a to vás vede k přesvědčování nebo udělování úkolů či zákazů. Tak se ale vaše dítě dostane spolehlivě do odporu a odmítání všeho, co říkáte. Bude vaši dobrou snahu vnímat jako útok, dost možná se i naštve a bude bojovné. Tyto jeho projevy se však projevují na pozadí úzkosti a strachu ze změny, proměny postavy, vývoje, dospívání. Promluvte si s dítětem. Zajímejte se a doptávejte na to, jak o jídle přemýšlí, o postavě, o sobě, o srovnávání. Vyjádřete vaši vlastní starost, aby dítě pochopilo, proč se na to ptáte a jaká vaše obava za rozhovorem stojí. Zkuste se spolu domluvit na návštěvě lékaře a zkontrolování, zda se dítě vyvíjí optimálně. Pokud nevíte, kudy a jak na to, kontaktujte Rodičovskou linku, kde vám s postupem a vašim konkrétním trápením rádi pomůžou.
  • Patříš do skupiny dospívajících do 18 let nebo studuješ na VŠ? Můžeš o tom mluvit nebo se na cokoliv ptát na Lince bezpečí. Na webové poradně jsou další doporučení a informace k tomuto tématu.
  • Svěř se ideálně dospělé osobě v rodině nebo v širším okruhu osob například ve škole.
  • Mezi organizace věnující se potížím s jídlem a poruchám příjmu potravy patří organizace Anabell, 3Pe, která se zaměřuje přímo na poruchy příjmu potravy. Mají svou linku a další poradenství (včetně rodinného poradenství, nutriční porady, peer konzultantů či externích odborníků jako jsou psychoterapeuti apod.)
  • Sledování obsahů a profilů, které potíže zhoršují je vhodné opustit, omezit nebo vůbec nesledovat. Poslední dobou např. sociální sítě nabízejí spoustu účtů, které propagují „zdravý životní styl“, „být fit“, ukazují nám, co influenceři jí, pijí, jak cvičí. Srovnávat se s nimi je pak velmi snadné, což ale může přinášet celou řadu nepříjemných pocitů.
  • Vhodné je zaměřit se na aktivity, které působí radost (poslouchání hudby, malování, čtení, sledování seriálu, sport je skvělá prevence, atd) a věnovat se lidem, se kterými je dobře.

Lze vyzkoušet i aplikaci Nepanikař nebo jinou aplikaci pro podporu duševního zdraví.

Jestliže už se rozvine porucha příjmu potravy, není to ostuda. Je potřeba ji řešit s odborníkem, s psychoterapeutem, psychologem nebo ve specializovaných poradnách a stacionářích. Přesto, že dětských odborníků je v poslední době méně, než je potřeba, má smysl hledat pomoc ve svém okolí nebo využít online konzultací.

Kam pokračovat dál

Videa, články, podcasty

Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání