Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Zkrátka jedeme delší dobu v takovém zápřahu (každodenním kolotoči povinností, do kterého se snažíme vmáčknout také koníčky), někdy vědomě, ale dost často nevědomě, až přijde okamžik, kdy síly dojdou a tělo a hlava řeknou dost a vypoví službu. A to buď najednou, zdánlivě z ničeho nic, nebo naopak pozvolna, jakoby zpomalujeme a „táhnout tu svou káru“ jde čím dál pomaleji a čím dál více ztěžka. Právě jste se seznámili s nervovým zhroucením.
Psychický kolaps, jak bývá nervové zhroucení také označováno, je termín, který se v běžné mluvě používá pro vyjádření akutního tělesného i duševního vyčerpání. Stav, kdy člověk prožívá intenzivní psychický a emoční stres, který významně ovlivňuje každodenní fungování.
Přesně tak to zažila Markéta, třicetiletá účetní a maminka dvou dětí. Měsíce žila v kolotoči práce, péče o rodinu a domácnost, snažila se zvládat všechno na jedničku. Jednoho rána však už nebyla schopná vstát z postele. Cítila se prázdná, vyčerpaná a zlomená. Každodenní úkoly, které dříve zvládala s přehledem, se jí zdály nepřekonatelné. Plakala bez zjevného důvodu a trápila ji úzkost a otupělost.
Nervový kolaps je něco, co přijde „ráz na ráz”, je to akutní stav. Ale varovné signály skrze naše tělo a hlavu dostáváme delší dobu a již mnohem dříve. Ano, v našem životě nás může zaskočit náročná životní situace, kterou nečekáme a zhroucení může být reakcí našeho těla a duše na ni. Ale zpravidla je zhroucení téměř vždy nepřekvapivým vyvrcholením dlouhodobého ignorování varovných signálů. Například zvýšeným pocitem úzkosti a stresu. Neschopností uspokojivě řešit běžné situace což může signalizovat přetížení, ke kterému vede právě dlouhodobý stres. Pocity bezmoci, beznaděje nebo frustrace v reakci na běžné stresory. Výkyvy nálad. Nevysvětlitelné emoční reakce.
Psychické zhroucení se může projevovat ve více oblastech. Jeden projev navazuje na druhý a rozjíždí se tak spirála – akce a reakce. Přehlcení v naší psychice se projevuje změnou nálad a pocitů. Typicky jej doprovázejí také fyzické příznaky, které pociťujeme ve svém těle. Ty pak následně vyúsťují ve změny v našem chování a způsobují zhoršení psychických či fyzických příznaků. Člověk se tak dostává do doslova „začarovaného kruhu”, ze kterého bývá náročné sám vystoupit a tento „kruh” utnout.
Zhroucení se projevuje problémy se soustředěním. Stres negativně ovlivňuje paměť, stejně jako nás zvýšený stres může paralyzovat při rozhodování i v drobných každodenních situacích a záležitostech. Také to může být tak, že co člověk, to projev. Typické jsou náhlé změny nálad až apatie a otupělost. U někoho se mohou objevovat návaly pláče, beznaděj, jiní zažívají úzkost a paniku. Zhroucení je často také provázeno pocitem odtržení od reality, že svět a to, co se děje, není pravda, reálné, skutečné. Může se také objevovat jiný projev a to, že naopak si přejeme uniknout do jiné reality.
Změny nálad a psychických stavů se promítají i do našeho chování. Nejcitelněji, nejrychleji a nejviditelněji se projeví v oblasti sociálního života. Ve vztazích. Především ztrátou zájmu o své okolí, o dříve oblíbené aktivity, o lidi, se kterými dochází k útlumu kontaktu, a o dění kolem sebe, které může vyústit až v uchýlení se do izolace.
Typické jsou také změny v udržování osobního vzhledu, které mají klesající tendenci. Ke změnám ve stravování a také u spánku.
Psychické zhroucení se nepochybně projeví také fyzicky. Nejčastěji pocitem neustálého vyčerpání, a to třeba i po odpočinku. Bolestmi svalů. Nespavostí anebo naopak nadměrným spánkem. Typický bývá také tlak na hrudi, zvýšená srdeční frekvence. Dále bolesti hlavy a pocit fyzického a mentálního zpomalení.
U Markéty šlo o kombinaci dlouhodobého stresu nejen v práci, ale také nároků, které s sebou péče o děti a chod celé domácnosti nese. Někdy si naložíme navíc ještě my sami tím, že se snažíme mít věci nejen funkční, v pořádku, ale také nadprůměrné či téměř „dokonalé”.
Důvod, proč nás nervové zhroucení potkalo, není nikdy jen jeden jediný. Je to vždy kombinace vícero faktorů, přes psychologické, sociální až po biologické. Mezi ty, se kterými se každý den setkáváme všichni patří již zmiňovaný dlouhodobý a nadměrný stres ať již v zaměstnání, ve škole, ve vztazích, finanční oblasti.
Náročné a traumatizující životní situace jako jsou nehody, při kterých utrpíme šok, ztráta blízkého člověka, rozvod, nečekané vyhození ze zaměstnání a další mohou vyvolat zhroucení samozřejmě samy o sobě. Také osobní či rodinnou historii v lékařské anamnéze je třeba při nervovém zhroucení brát v potaz. Úzkostné poruchy či deprese totiž mohou riziko zhroucení zvyšovat. Stejně jako nedostatek spánku a regenerace nebo dlouhodobé zdravotní problémy, které se mohou odrážet v naší psychice, například zvýšeným stresem, který, jak již víme, je spolehlivou cestou ke zhroucení.
Možná vás překvapí, že také velké množství příjemných aktivit může být důvodem pro kolaps. Když má někdo například mnoho koníčků a všechny ho velmi baví, zajímají a nejraději by se věnoval všem a naplno. Ono to třeba i nějakou kratší dobu i jde, ale pak přijde okamžik, kdy tělo, hlava i duše řeknou stop. I přesto, že je v tom upřímný zájem a zápal, tak zkrátka není možné „sedět jedním zadkem na více židlích”.
Markétě nakonec pomohla kamarádka, která ji podpořila, aby vyhledala odbornou pomoc. Kontaktovala psycholožku a začala pojmenovávat příčiny svého vyčerpání. Prvním krokem bylo přestat ignorovat problém. Uvědomila si, co ji nejvíce zatěžuje, a naučila se říkat „ne“ úkolům, které nemusela nutně plnit.
Hlavním krokem k zvládnutí nervového zhroucení je tedy identifikovat a odstranit příčiny dlouhodobého stresu. To není snadné, protože pro jejich odstranění je nejprve musíme být ochotni a schopni vidět a konkrétně pojmenovat. Stejně tak je ale důležité vědět, co nám naopak do života vnáší radost, pohodu, klid a energii a to do svého života cíleně a aktivně zařazovat.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak čelit a předcházet psychickému zhroucení, je fyzická aktivita. Cvičení může zvyšovat hladiny endorfinů, hormonů produkovaných tělem, které vyvolávají pocit štěstí a euforie. Pravidelná fyzická aktivita může také zlepšovat kvalitu spánku, posilovat sebevědomí a snižovat úzkost.
Zásadní je prevence, včas rozpoznat příznaky a rychle reagovat!
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti