Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Srdce z toho zaskočení buší. Možná se ozývá strach, který se uvelebil na hrudníku nebo vztek prostupující celým tělem. Hlava v prvním okamžiku není schopna to, co uši slyšely, pochopit. Jak to někdo může dětem udělat? Pokud jste zaplaveni emocemi, počkejte s dalšími kroky do doby, než odezní. Dejte si načas než se rozhodnete situaci řešit.
Jako rodiči je vám celé situace možná líto, možná se cítíte podobně jako dítě poníženi, uraženi a raněni. Někdo odsoudil, označil za nedostatečné to nejdražší, co máte. Vaše dítě. Někdo to možná hodí za hlavu, pro jiné jde o velké zranění. Nejen, že se to může dotknout vás, ale především dětské duše. To může poznamenat jeho sebevědomí a sebehodnotu.
Proto je důležité s dítětem sdílet jeho i vaše pocity, zjistit, jakto dítě má, dát průchod i pochopení a nezlehčovat pocity výroky typu: „Vykašli se na to“ a „To bude dobrý“. Bolest trvá nějakou dobu a hojení neuspěcháme ani my jako rodiče, ani dítě samotné. Přesto: ani dítě, které se v situaci ocitá není bezmocné a nemusí to vždy končit podchroumaným sebevědomím nebo se topit v slzách. Jak postupovat?
Možná je ten správný čas a příležitost (i když nedobrovolná), hledat si kamarády nové. Zaměřit svou pozornost na to, co vaše dítě baví a těší a na lidi, kteří ho mají rádi, přijímají jej. To je nesmírně důležité pro jeho vnímání vlastní hodnoty, která necitlivým zásahem jiných dospělých může utržit šrám, který není radno podceňovat.
Své dítě podpořte například takto: „Moc tě milujeme přesně takového, jaký jsi. Jsi naprosto v pořádku. Zkusím o tom s rodiči kamaráda promluvit, pokud chceš a vysvětlit si to“. (Souhlas je zde důležitý a respekt k přání ještě víc).
I druhé dítě je v nepříznivé situaci. Patrně má svého kamaráda rádo a požadavku rodičů na ukončení přátelství nemusí zcela rozumět. Může se také cítit vinné, že se o kamarádovi doma mluvilo a tím pádem došlo k této situaci.
Dítě, které vzkaz přináší, je tak zatíženo z obou stran. Z rodičovského zákazu a zároveň je poslem špatných zpráv. Dostává se tak do mimořádně obtížné situace, protože nesouhlasí s rodiči, a ještě musí zprávu předat. Vztah na obou stranách se tak může stát napjatý a nekomfortní.
Jste rodiče a obáváte se špatného vlivu kamaráda na své dítě? Vaše pohnutky k zákazu jsou plně pochopitelné. Své dítě máte rádi, bojíte se o něho. Nicméně buďte k sobě upřímní a zvažte, vede-li vás k zákazu opravdu reálná hrozba rizika pro vaše dítě nebo obyčejná antipatie. Odpovězte sami sobě, co vám na kamarádovi vašeho dítěte doopravdy vadí, respektive čeho se skutečně bojíte. Je jediným způsobem řešení opravdu pouze zákaz?
Dříve, než takovýto zákaz, kterým můžete způsobit zásadní, bolestivou a mnohdy celoživotní ránu do dětských duší vyřknete, udělejte si čas a promluvte se svým dítětem. Sdělte mu své obavy a strachy. Řekněte konkrétně co a proč vás na tomto přátelství znervózňuje a dělá starosti. Ale také naslouchejte. Co vám na to vaše dítě řeklo? Navrhli jste kompromis? Zeptali se dítěte, jak by ono navrhlo situaci nastavit, aby i pro vás byla “ok“?
Zkuste domluvit pravidla setkávání a mluvit o problematické části se svým dítětem. O hodnotách a postojích, se kterými je chování kamaráda v rozporu s vaší představou.
Zákaz může být sice rychlým řešením, ale nikoliv nutně správným, natož přinášejícím kýžený výsledek. Můžete ztratit jako rodič důvěru, protože dítě uvidí, že neberete ohled na jeho přání nebo nejste ochotni hledat kompromis. Vystavíte se tak riziku, že bude pro dítě těžší svěřit se vám v budoucnosti.
Uvědomujete si, že jste se se zákazem unáhlili? Pokud jste názor změnili, je vždy čas se omluvit (oběma dětem) a vzít zákaz zpět a vysvětlit, co vás k tomu vedlo a změnit přístup.
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti