Mrak na nebi, stín na duši

Proč počasí ovlivňuje naši náladu?

Vědecké výzkumy dávno prokázaly, že množství světla přímo souvisí s tím, jak se cítíme. Souvislost se týká především světla a množství serotoninu – chemické látky regulující náladu, někdy přezdívaná jako hormon štěstí. Během zamračeného počasí nebo období, kdy je málo slunečního světla, tělo serotoninu vyrobí méně. Stejně tak nám chybí během takovéhoto počasí vitamín D, který si tělo tvoří až z 90 % právě ze slunečních paprsků (10 % získáváme ze stravy). Což je v našich podnebných podmínkách typické pro období podzimu a zimy. A právě proto jsou tato dvě roční období tak často spojována s vyšším výskytem deprese. V důsledku podzimního a zimního počasí tedy dochází k nerovnováze určitých chemických látek v našem mozku, známých pod pojmem hormony, které plní funkci tzv. neurotransmiterů. Jejich úkolem je „přepravovat“ informace mezi jednotlivými neurony. Tím spouští v našem mozku konkrétní reakce. A právě serotonin je jedním z nejdůležitějších hormonů. V centrálním nervovém systému se účastní procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů. Tím způsobuje změny nálady, depresi, poruchy spánku, podrážděnost nebo agresivitu.

Podzimní deprese – sezónní afektivní porucha

Deprese má mnoho podob. Jednou s nejčastějších, ne s tak těžkými důsledky, ale právě proto podceňovanou, je Sezónní afektivní porucha (SAD – seasonal affective disorder). Je více známá jako podzimní či zimní deprese nebo také zimní smutek. Je to typ deprese, který souvisí se změnou počasí. Pokud na sobě pozorujete pravidelně každoročně příznaky deprese vždy s příchodem podzimního a zimního období, je vysoce pravděpodobné, že sezónní afektivní poruchou trpíte.

Možná, že si nyní při čtení uvědomujete, že se s příchodem podzimu opravdu moc dobře necítíte, ale jak rozeznat, že jde již o závažnější onemocnění, a ne o pouhou podrážděnost z běžných každodenních starostí, která za chvíli pomine?

Mezi nejtypičtější příznaky patří:

• Zvýšená únava a spavost.
• Chuť k jídlu a přibírání na váze.
• Nedostatek energie a obtíže se soustředěním.
• Podrážděnost a větší citlivost ve vztazích.

V některých případech může SAD přejít i v těžší depresi, ale často se jedná o mírnější obtíže, které ovlivňují náladu a denní fungování.

Průzkumy ukazují, že sezónní afektivní porucha (SAD) postihuje mezi 4–9 % běžné populace. Až 20 % lidí může vykazovat mírnější příznaky, které neodpovídají plnému syndromu, ale ovlivňují jejich náladu a energii. Pravděpodobnost výskytu SAD je o něco vyšší u příbuzných lidí, kteří již touto poruchou trpí. Většina pacientů se SAD zažívá spíše mírné deprese, ale mohou se objevit i případy těžkých depresí.

Málokdo ví, že existuje také deprese letní. Ta se objevuje v létě a způsobuje ji nadměrné horko a sluneční svit. Vysoké teploty totiž pro naše tělo představují stres. Letní depresi provází nejčastěji nespavost, nechutenství a úbytek na váze.

Jak léčit sezónní afektivní poruchu?

Sezónní afektivní porucha je velmi účinně léčena pomocí fototerapie, jinými slovy se jedná o léčbu světlem. Vlivu světla na lidskou duši si všimli a cíleně jej využívali již staří Řekové před zhruba 2 tisíci lety. Průběh fototerapie je takový, že je člověk vystaven jasnému světlu – zdroji záření – potřebné vlnové délky, a to na cca 30 minut denně. Jedná se o světlo, jehož intenzita je určována jednotkou zvanou lux. Intenzita léčebného světla je v rozmezí pět až deset tisíc luxů.

A jak si takovou intenzitu představit? Používaná intenzita světla je mnohonásobně vyšší než běžná intenzita osvětlení v místnostech. Například deset tisíc luxů lze přirovnat k jasnému světlu během dne. Ze světla používaného při fototerapii je ale odfiltrováno tzv. UV záření. Léčba se obvykle provádí opakovaně, a to alespoň 3× týdně po dobu přibližně půl hodiny. Nejúčinnější je, provádí-li se v ranních hodinách.

Léčba světlem či fototerapie se dnes stala základem léčby zimního typu sezónních afektivních poruch. Efekt každodenní léčby se zpravidla dostavuje po 2 - 4 dnech a významné zlepšení je obvykle dosaženo během 1-2 týdnů. Fototerapie je jednou z metod využívaných v rámci psychoterapeutického směru nazvaného kognitivně-behaviorální terapie, (KBT). Při léčbě deprese se využívají kromě fototerapie různé další KBT techniky, které společně tvoří vysoce efektivní systém léčby.

Řešení je více

Vliv počasí na naše duševní i tělesné zdraví je zjevný, zejména při sezónní afektivní poruše. Pokud si myslíte, že by fototerapie mohla být vhodným řešením pro vás, zkonzultujte tuto možnost se svým praktickým lékařem, psychiatrem či terapeutem. Nebo se obraťte přímo na nemocnici, soukromou kliniku či centrum duševní rehabilitace, kde fototerapii odborně provádějí.

Pomoci může také medikace doporučená lékařem – psychiatrem a předepsáním antidepresiv.

Psychoterapie je další možností, kde a jak hledat pomoc. Konkrétně KBT se zaměřuje na zvládání sezónních změn a plánování aktivit v náročných obdobích. Léčba SAD vyžaduje individuální přístup, často kombinaci světelné terapie, psychoterapie a změn životního stylu. Ať už je venku jakékoli počasí, máte možnost vzít péči o svou psychiku do vlastních rukou.