Léto na Lince

„Ahoj, já volám z tábora a …“

Tábory. Hned v prvních dnech července bylo jasné, že táborová sezona začala. Hovořili jsme o otázkách týkající se sexu a lásky, v pozadí hovorů byly slyšet táborové zvuky a ruchy, šustění spacáku a zapínání stanů. Několikrát taky hovor přerušilo „večeřééé“ a dítě se rychle loučilo s tím, že musí běžet, ale že ještě zavolá. Často jsme řešili, jak oslovit dívku z vedlejšího stanu, nebo první menstruaci, která se objevila na táboře. Otázky prvního sexu, který bývá spojený s obavami a nejistotou.

Není to ale vždycky fajn

Někdy můžeme podlehnout pocitu, že tábory jsou přece pro děti vždycky ideální zábava. Jsou venku s kamarády, mají program. Co by tedy dělaly ve městě. Někteří na tábor vzpomínají s radostným úsměvem a slzou v oku i v dospělosti a nemůžou se dočkat, až jejich děti taky pojedou. Jsou ovšem i děti, kterým se na táboře nelíbí. Bohužel šikana se může vyskytovat všude. V telefonu se po „Dobrý den“ ozval pláč a holčička pomalu vyprávěla, jak ji na táboře už celý týden šikanuje parta kluků. Vedoucí nic nechce řešit. Kluci se jí posmívají a hážou po ní kameny. Pokaždé, když je vidí, má strach. Neví, jak to ten další týden vydrží. Zavolat rodičům přes zákaz vedoucí nemůže.

„Já nevolám kvůli sobě, ale ona kamarádka…“

Léto s dětmi prostě cloumá. Hlavně tedy se staršími. Jsou chvilky, kdy si konzultanti připadají spíš jako na gynekologii nebo v sexuální poradně. Například když se slečnou na telefonu podrobně probírají, jak udělat těhotenský test a počítají plodné dny. Dívka tvrdí, že o ni nejde, to kamarádka má strach ( ale v pozadí telefonu je slyšet klučičí hlas, který napovídá „A ještě se zeptej, jestli…“ ).

V dnešní době všudypřítomného internetu, vševědoucího googlu a celkové dostupnosti informací na nejrůznější ( nejen ) sexuální a intimní témata, jsme rádi, že nám děti volají. Je patrné, že mluvené slovo a lidský přístup (byť po telefonu) je cennější než ten virtuální.