Ze střední na vysokou. Jak zvládnout zkouškové a nezbláznit se

Je snadné se ztratit

V průběhu semestru bývá méně dílčích úkolů, které by bylo třeba vypracovávat postupně, a tak k tomu studenty často nic nenutí. Ruku v ruce s tím jde i to, že student jde často do jiného města, od své rodiny, osamostatňuje se do jisté míry i v bydlení, a ještě navíc si buduje nové kontakty a novou sociální síť v cizím prostředí. S tím vším se nezřídka i ztráta dosavadních návyků, které do té doby fungovaly a které by mohly studentům dost pomoci – přátelé, koníčky a zájmové činnosti jsou často vázány na místo, kde mladý člověk studoval střední školu a v novém městě se v těchto aktivitách už z různých důvodů nedaří pokračovat. Denní režim na VŠ je také jiný, přednášky nejsou často každý den, časy začátku a konce výuky jsou různé, ztrácí se tedy pravidelnost a řád. Tohle všechno dohromady může být dost náročné a je snadné se v tom „ztratit“.

Narozdíl od střední škol je snadné nechat si věci na poslední chvíli. Obvykle je třeba vypracovávat v průběhu semestru různé úkoly či seminární práce. Pokud se to nedaří a student tyto dílčí úkoly odkládá, snadno se pak stane, že před zkouškovým je úkolů najednou tolik, že je vlastně nereálné to vše stihnout. Je také docela jednoduché na některé přednášky nechodit vůbec, takže se může stát i to, že student vyučujícího nezná a nějaký předmět mu takto prostě „ujede“. S tím se pak pojí velký stres ve chvíli, kdy se přiblíží zkoušky a dotyčný pak neví, co má vlastně čekat, kromě toho, že mu mohou chybět i některé informace, které v přednáškách zazněly, ale třeba nejsou zaznamenány v materiálech, které má student k dispozici.

Psychické rozpoložení hraje stejnou roli jako znalosti

Znalosti jsou jen částí úspěchu. Významnou roli ve zkouškové situaci hraje také psychické rozpoložení, celkový stav organismu, ale i míra stresu, který člověka v tu chvíli ovládá. Často se to děje ve chvíli, kdy studenti podlehnou pocitu, že studium je to, co jim dává hodnotu jako lidem, kdy mají pocit, že si žádné selhání nemohou dovolit, že by bylo fatální. Někdy je také potíž už jen v tom, co daný jedinec považuje za selhání. Pro někoho to může být to, že nebude mít samé jedničky a nedosáhne na prospěchové stipendium. V tu chvíli na sebe dotyčný klade velké nároky a vytváří tím na sebe extrémní tlak, který může stres ještě zvyšovat.

Velmi důležité proto je, aby studijní úspěchy nebyly pro člověka něco, co ho definuje a co mu dává hodnotu. To mívá zpravidla hlubší kořeny a se studenty, kteří něco podobného zažívají často pracujeme na zvýšení sebedůvěry, vědomí si vlastní hodnoty, zaměřujeme se na to, v čem se jim daří, nebo jaké jsou jejich kvality a silné stránky mimo studium.

Podpora

Někdy může být podpůrné podívat se na situaci s nadhledem, třeba ve smyslu, že na zkoušku je více pokusů. Je dobré vyučujícího znát a třeba se i poptat spolužáků, jak zkoušky probíhají, to může také pomoci.

Jako ve všech náročných životních situacích je dobré nebát se říct si o podporu blízkým lidem, například rodině nebo kamarádům. Úlevné může být už jen sdílet jak se mám, a co prožívám.

Co se týká práce se stresem, ve chvíli, kdy nás ve zkouškové situaci stres paralyzuje, už se toho mnoho dělat nedá. Respektive dá, ale jde o to, že musíme mít v zásobě určitý „balíček technik“, které nám se stresem mohou pomoci. I tyto techniky je třeba se naučit předem, osvojit si je, abychom si na ně v situaci, kdy je potřebujeme, vůbec dokázali vzpomenout. Ve stresu je člověk určitým způsobem oslabený, proto je těžké zkoušet nebo se učit nové dovednosti, je také snížená schopnost vybavovat si informace z paměti, a to platí nejen o znalostech, ale také o způsobech, které nám mohou pomoci zklidnit se, ulevit si od stresu a napětí.

Dovednosti, které mohou pomoci jako prevence stresu, ale také mohou pomoci zklidnit se i v situaci, kdy už jsme se do stresu dostali mohou představovat například:

• Techniky práce s dechem: dýchat pomaleji, prodlužovat výdech, může pomoci, pokud má člověk osvojené relaxační techniky, které jsou na internetu běžně dostupné.
• Při prodlužování nádechů a výdechů je dobré počítat doby, po které nádech a výdech trvá.
• Je třeba si uvědomit, že ve stresu se celkově stahujeme. Vytahujeme ramena k uším a dopředu a hrudník tlačíme dozadu. Jsme jednoduše nahrbení. To je ale pozice, ve které se stres na tělesné úrovni ještě zvyšuje, je tedy dobré myslet i na to, abychom dechu udělali místo, tedy narovnat se, stáhnout ramena dolů od uší a prodýchat napětí hlubokým výdechem.
• Pomoci může také pevná pozice – sednout si, opřít se zády o opěradlo, nohama tlačit do země, lokty položit na stůl.
• V ruce můžete mít předmět (například masážní míček, gumu na gumování nebo víčko od tužky) a střídavě ho mačkat a uvolňovat.
• Další možnost je vytřepat ruce, pokud se nám ve stresu chvějí. Případně třes v jiné části těla. Je užitečné třes podpořit a uvolnit tak napětí.
• Vhodné je hlídat si spánkový režim, návykové látky spánku úplně nepomáhají a velké množství kofeinu, nikotinu nebo energy drinků naopak může prožitek stresu zhoršit a spánek odklonit.
• Večer před zkouškou je vhodné se odreagovat, udělat pro sebe něco uklidňujícího, příjemného – dát si vanu, večeři s kamarádem, vlastně trochu odvést pozornost od zkoušky jako takové.
• Pokud se dostaví okno, vyplatí se zkusit namísto paniky zklidnit se, nezapomínat na dech a využít dechové a relaxační techniky, pokud jsme si je předtím osvojili a natrénovali. V případě, že potřebujete situací provést, stáhněte si aplikaci nebo krátké video, které vám dýchání pomůže zregulovat.