Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Změny v těle, mysli a prožívání po desátém roce života nabírají na obrátkách. Jako nová výzvase k tomu všemu přidává online prostředí. To je vidět i v novém dokumentu drsně popisujícím realitu především dívčího světa na poli kyberprostoru. Nejen, že zatřásl naší představou o nevinném dospívání, ale především šokuje svojí zvrácenosti, drzosti a účelovou manipulaci některých dospělých mužů. Zejména ale ukazuje na naší nevědomost v oblasti online světa v souvislosti s dětmi a dospívajícími.
Svět se změnil. Něco podstatného však zůstává. Vývoj. Z období sexuální latence – relativního klidu – mezi 5 a 9 rokem, se s hormonálním probouzením ozývá u dětí řada otázek. Kým jsou, komu se líbí, jaké chování vyvolá chtěnou reakci, jestli si mohou vybírat, případně jak vylepšit svůj vzhled nebo celkový projev.
S počínající adolescencí dívky zdůrazňují svojí rodící se ženskost, na rozdíl od chlapců, kterým jejich hormonální přerod sotva začal a naběhne o rok nebo dva později. Některé dívky na sebe upozorňují výstřihy, náušnicemi nebo dalšími doplňky, které mají podtrhnout jejich sexualitu. Jiné nikoliv. Ale i to je součást procesu proměny. Nejedná se o výzvu k sexuálnímu aktu, ale spíš o hrdou proklamaci ženských předností a patří ke zdravému vývoji.
Formování sebehodnocení a sebedůvěry je v tomto věku klíčové a bude určovat, jak se k sobě bude člověk vztahovat i v budoucnosti. Jedná se o věk, kdy emoční, fyzické i intelektuální zrání hraje důležitou roli v zařazování se do společnosti. Takové hledání může probíhat i online. Ověřování své vlastní atraktivity je tedy důležitý a přirozený proces a je potřeba jím projít. Pokud možno bezpečně.
Cílem tedy není zákaz surfování na internetu a navazování kontaktů. Ale úspěšné ověření si svého postoje ve společnosti. Také ale budování vzájemného vztahu mezi dětmi a rodiči postavený na důvěře. K tomu je třeba vědět toho o světě – sexuálním a online nevyjímaje – co nejvíc a učit se v něm pohybovat. Také ale říct si o pomoc, když na to samo dítě nestačí.
Na rovinu si řekněme, že dnes přes veškerou osvětu nebo spíš přístup k informacím ještě mnoho dospělých lidí, rodičů i pedagogů není schopno s dětmi otevřeně o sexu mluvit. Sami sexuální výchovou neprošli, a ani dnes není ukotvena v zákoně a školních osnovách. To se zdá být největší kámen úrazu.
Schopnost rodičů reagovat na otázky dítěte a aktivně přicházet s tématy sexuality přirozeně a ve vhodném věku, závisí na mnoha okolnostech. Na výchově, kterou rodiče prošli, náboženském vyznání, vzdělání, kulturním začlenění, ale také třeba na věku nebo osobnostních rysech rodičů. Pokud v některých z těchto oblastech mají rodiče výrazné rezervy, co se týká sexuální tématiky, výsledkem je STUD.
A právě stud rodičů, nedostatek jejich vlastní zkušenosti s mluvením o sexu otevřeně, a schopnost vystoupit z jejich komfortní zóny, je jednou z podstatných překážek, proč děti nemají dostatek informací a přirozeně navázanou komunikaci s rodiči nebo pedagogy v této oblasti. Dostanou-li se děti do smyčky sextingu nebo sexuálního predátorství, není pro ně automatické, (často spíš nemyslitelné), svěřit se rodičům.
A pokud se dítě rodičům svěří a rozhodnou se problém řešit, musí tak často překonat hlavně sami sebe. A to vůbec není snadné. …pro začátek je ale dobré si právě toto uvědomit.
„Jak vypadá penis, vagína, jaké to je při orgasmu, masturbaci, co je sex, jak se dělá pohlavní styk?“ To je jen stručný výběr z otázek sexuální tématiky v hovorech na Lince bezpečí. Dotazy týkající se sexu zaujímají na Lince přední místa. Jen v loňském roce byly na druhém místě, hned po nelichotivém prvenství oblasti „Psychických potíží „. Konkrétně 6 051 kontaktů. Znamená to tedy, že mnoho dětí tyto informace nezískává tam, kde by měly. Od rodičů.
TIP pro rodiče na překonání studu v souvislosti s mluvením o sexu: Zkuste si nacvičit odpovědi na výše uvedené otázky a říct si je nahlas nebo vzájemně s partnerem. S dětmi to pak půjde snáz.
Je třeba ale zdůraznit, že vina leží VŽDY na straně predátora. I když se může zdát, že dívka nebo chlapec svým jednáním jakkoliv ke komunikaci s predátorem přispěl, jedině dospělý je schopen zohlednit všechny aspekty svého chování a zodpovědnost leží na jeho bedrech. Morálně, eticky, právně. Požadování jakýchkoliv sexuálních praktik, fotek nebo vydírání, ohrožování mravních hodnot, je vždy překročením zákona. V jaké míře a s jakým postihem je na posouzení policie a soudu. Dítě nebo dospívající nenese vinu za to, že byl predátorem loven. Málokdo z takto postižených dospívajících si to však uvědomuje. A právě snímání viny významně přispívá úlevě.
Před tím, než se vrhneme na tipy a rady, jak postupovat v ohrožujících situacích i prevenci v kybreprostoru, považuji za důležité shrnout, co se v tomto citlivém věku děje s dětmi, rodiči a proč. Pokud toto víme, bude mnohem přirozenější vstřebat a aplikovat dobře míněné rady. V dalším příspěvku se budeme věnovat už jenom jim.
Každá situace má své řešení, nemusíte na to být sami. Linka bezpečí 116 111, Rodičovská linka 606 021 021.
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti