Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Abyste se do takovéto zarudlé situace příště nedostali, máme pro vás jednoduchý pětikrokový tahák, jak si poradit se všetečnými dotazy našich ratolestí:
Je dobré dát najevo, že otázky svých dětí berete vážně a že se jimi chcete zabývat. Také tímto dáváte najevo, že je otázka na místě a že je důležitá. Ptát se je normální a zdravé. A to chceme v dětech posílit.
Zvažte, jestli se otázce budete věnovat hned, nebo počkáte s vysvětlováním na jinou, vhodnější chvíli, než je cesta v autobuse. Pokud potřebujete více času na srovnání myšlenek, řekněte, jak to je. „Potřebuji si to dobře rozmyslet, vrátíme se k tomu doma, jo?“ A doma se k otázce vraťte.
Je fajn vědět, co už o daném termínu dítě ví, co slyšelo, kde to slyšelo, jakou má o tom představu. Doptávejte se se zájmem. Motivací by mělo být skutečně zjistit, co už dítě ví a ne se vyhýbat odpovědi.
Mluvte otevřeně, dítě si z vašeho vysvětlení vezme pouze tolik, na co stačí. Používejte běžná slova, zkuste se vyhnout odborným termínům i dětskému slangu. Pokud si nevíte rady, vezměte si k ruce publikace určené pro děti. Mějte na paměti hlavně preventivní potenciál informací (nechtěné těhotenství, pohlavně přenosné nemoci, sexuální zneužívání, správná hygiena apod.)
Zeptejte se, jestli chce dítě dále o tématu mluvit, co mu není jasné, co by chtělo ještě vědět. Je také v pořádku, že ne na všechny otázky budete umět hned odpovědět. V takovém případě si sami hledejte vhodné zdroje s tím, že odpovíte, až si zjistíte dost informací.
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti