Moje dítě se řeže! Co dělat?!
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Za kyberšikanu se považuje zneužití informačních komunikačních technologií, zejména mobilních telefonů a internetu k takovým činnostem, jejichž cílem je někoho záměrně ohrozit nebo mu ublížit. Jedná se, stejně jako u šikany, o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Například cizí osoba osloví dítě na chatu (na FB, skypu) a posílá mu intimní videa a fotografie. Může působit sympaticky. Totéž žádá po druhé straně. Pokud tak učiní, vydírá ho zveřejněním materiálů na internetu nebo rozesláním všem známým…
Tato forma šikany má především mnohem větší dosah a šíří se rychleji. Zveřejnění fotografií nebo videa na internetu způsobí takřka nekontrolovatelné pořizování kopií a rozesílání. O to víc se zhoršuje prožívání oběti. Pokud je dítě šikanováno ve třídě, svědky může být několik spolužáků, v případě kyberšikany desítky tisíc lidí. Navíc on-line prostředí je velmi dostupné a na rozdíl od šikany ve škole je všudypřítomné kdekoliv. Stačí jen připojení k internetu. Dítě má často pocit, že z jeho zoufalé situace není úniku.
Dítě, které je obětí kyberšikany, často ztrácí důvěru v okolí a uzavírá se v obavách, co všechno by mohlo přiznání způsobit. Stydí se, že zklame své rodiče a bojí se, že by to mohlo být ještě horší. Především má strach z reakce agresorů a možného narůstání útoků. Tato situace oběť trápí, zúzkostňuje a oběť si neví rady. Pokud se dítě svěří, tak svým vrstevníkům nebo rodičům, kteří neudělají potřebné kroky pro ochranu dítěte. Důvodem může být nedostatečná znalost prostředí informačních technologií nebo bezmoc. Právě v takových případech je role Linky bezpečí nezastupitelná.
Pokud se dítě svěří rodiči s kyberšikanou, je důležité nenechat se ovlivnit strachem dítěte a uvědomit si, že máte povinnost ho především ochránit. Je podstatné dítě ocenit, že má důvěru a odvahu se svěřit a ujistit ho, že na řešení nebude samo.
Doporučte dítěti, aby:
Dítě je třeba během řešení kyberšikany provázet, být tady pro něho, kdykoliv potřebuje. Dát mu pocit jistoty, že to s ním někdo spoluprožívá. Je možné vyhledat odbornou pomoc, pokud se objevují známky, že je pro dítě situace příliš těžká (zejména agrese obrácená vůči sobě – sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, sebevražedné tendence, poruchy spánku, poruchy chování apod.)
Netrestejte dítě za to, že udělalo chybu (poslalo citlivá data, fotky, videa). Naopak ho oceňte, že se vám dokázalo svěřit, i když to bylo těžké, mělo strach a zažívalo i další nepříjemné pocity.
Důležité je tedy ukončit komunikaci s útočníkem, nesnažit se ho odradit vyhrožováním nebo mstou. Cílem agresora je vyvolat u oběti reakci, ať už je jakákoliv.
Blokujte útočníka na svém telefonním čísle, případně sociálních sítích na profilu. Kontaktujte poskytovatele služby.
Oznamte útok. Kontaktujte školu nebo specializované instituce (PPP, policii, SVP, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychologa).
Uchovejte veškeré důkazy kyberšikany (sms zprávy, e-mailové zprávy, zprávy z chatu, Facebooku…) Na základě těchto důkazů může být proti agresorovi zahájeno vyšetřování.
Po prošetření celého případu žádejte konečné stanovisko všech zainteresovaných institucí.
Všímejte si, jak se dítě při elektronické komunikaci chová, včetně jeho reakce na vaši přítomnost. Používejte filtrační a blokační software a snažte se být pro děti vzorem v užívání moderních technologií. Učte dítě, ale i sebe pravidlům bezpečného internetu.
Videa, články, podcasty
Čeho se vyvarovat a o co se naopak snažit
Může se stát, že trpím poruchami příjmu potravy a nevím o tom?
Pochybovat o sobě je běžná součást dospívání
Kdy zpozornět a jak postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti