Bez mobilu ani ránu

Možná i vy máte pocit, že se přes displej už nedostanete ke svému dítěti. Že když na něj mluvíte, je to jako byste bojovali o jeho pozornost s digitálním vesmírem. A pravda je, že někdy tomu tak skutečně je.

Jenže mobil tu s námi zůstane. Bojovat proti němu nemůžeme tak docela vyhrát. Je to jako snažit se zastavit příliv. Co ale můžeme udělat, je naučit děti (i sebe) jak s technologiemi žít tak, aby sloužily nám, a ne my jim.

„Když já v tvým věku…“ Ne, tohle nefunguje

„Vždyť my jsme v jejich věku chodili ven, četli knížky a hráli si bez obrazovek!“ Tahle věta už zazněla v mnoha domácnostech. A je pravda, že dnešní dospívající vyrůstají v úplně jiném světě. Ale vzpomeňte si, co říkali vaši rodiče o vás? Že moc koukáte na televizi? Trávíte příliš času s walkmanem? Každá generace měla něco a každá žije jinak něž ta předchozí.

Neznamená to, že bychom měli děti nechat celé dny ponořené v digitálním světě. Znamená to, že je lepší snažit se pochopit než soudit. Proč je pro ně online prostředí tak důležité? Co v něm hledají? Jak ho využívají?

A co je nejdůležitější je, jak v tom všem nastavit hranice tak, aby dávaly smysl, aby byly udržitelné a přijatelné pro všechny.

Tak kde začít?

Vytáhnout mobil z ruky puberťákovi není snadné. Zkuste se proto zaměřit spíš na to, kdy ho odložit, než na to, kolik hodin přesně na něm tráví. Můžete zkusit nastavit třeba tato pravidla:

• Bez mobilu u společného jídla. Využijte tento čas k povídání si a vzájemnému sdílení. Nezapomeňte ale, že ani rodiče nemohou „jen kouknout na mail“ nebo „vyřídit pracovní zprávu.“ Učte děti, že to je váš společný prostor a čas, kam mobily prostě nepatří.
• Mobil mimo postel. Pokud dítě potřebuje budík, kupte mu klasický. Sociální sítě před spaním rozbíjejí spánek, což není dobré ani pro něj, ani pro vás. Zamezíte tak držení mobilu v ruce těsně před spaním a zároveň hned po probuzení. Dodržujte to i vy, ať jste svým dětem vzorem. Navíc se nejspíš zlepší spánek i vám samotným.
• Povídání v autě místo sluchátek. Krátká cesta na kroužek nebo do školy může být příležitost k rychlému sdílení dne. Na delší cesty, třeba na dálnici, mohou být sluchátka prima zdrojem zábavy. Na kratší využívejte čas pro povídání, sledování cesty, komentování toho, co vidíte – i to je společný čas a společné zážitky.

Nebudou nadšené? Nejspíš ne. Ale když budete pravidla dodržovat i vy, bude těžší je zpochybňovat.

Nuda není nepřítel

Možná už v hlavě slyšíte jejich reakce, když mobil zmizí: „A co mám jako dělat?“ Skvělá otázka. Jenže nemá smysl dítěti hned servírovat řešení. Nechte ho chvíli v tom nepohodlí. Nuda je přirozená. A z nudy často vznikají ty nejlepší nápady.

Pokud mu chcete pomoct, můžete nabídnout něco jednoduchého. Procházku, společné vaření, i kdyby jen skládání prádla. Oči protočí, to je jasné. Ale u toho se dá i povídat. Nebo jen být spolu. Navíc se dítě tak učí nové návyky. I kdyby u toho bylo otrávené, tyhle vzorce se mu ukládají a časem se mu budou hodit.

Pokud máte více času, nabídněte klidně společnou deskovku nebo sledování filmu. Zkuste se ve výběru přizpůsobit svému dítěti. Jde o to, aby ho to bavilo a chtěl u toho být s vámi. A hned máte společný zážitek a téma, o kterém můžete později mluvit.

A co když už nečte?

Před pár lety syn večer usínal s knihou, teď jen scrolluje. Říká, že ho čtení pořád baví, ale nemá na něj čas. Ale má. Jen ten čas sežral telefon.

Řešení? Mobil mimo postel. Nastavte pravidlo, že před spaním se prostě čte. Možná ho to naštve, ale po pár dnech zjistí, že si knížku zase rád otevře. Pomůže taky, když si vybere titul, který ho vážně zajímá. Ne nutně to, co byste mu doporučili vy nebo povinná četba. Knížka, které ho vtáhne do děje, ho bude lákat a nebude představovat „trest místo mobilu.“

Ne zákazy, ale dohody

Čím víc budete chtít mobily absolutně zakázat pod svoji kontrolu, tím víc se proti tomu dítě postaví. Lepší je domluvit se na pravidlech, která jsou přijatelná pro obě strany. Možná budou volnější, než jste si představovali. Ale taky nejspíš přísnější, než by chtěly děti. A to je v pořádku. Jde o řešení, která nemají být ideální. Mají být zvládnutelná pro všechny. Nejde o to, udělat z mobilu nepřítele. Cílem je, aby měl své místo a ne kradl všechno ostatní.