Vlaďka vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a jako konzultantka na Lince bezpečí pracuje od roku 2015. Šest let působila jako lektorka programů primární prevence na základních školách a v neziskové organizaci se také věnuje práci s dětmi, které mají potíže v oblasti učení.
Změna v podobě přechodu ze střední školy na vysokou školu je poměrně zásadní a představuje často významný milník v životě mladého člověka. Už jenom zorientovat se v systému VŠ je dost náročné. Ve své praxi se setkávám převážně se studenty z humanitně zaměřených oborů, které mají například oproti oborům technickým to specifikum, že studium bývá o něco méně strukturované. Zvládnout zkouškové, zachovat si duševní zdraví a zůstat „v pohodě“ je možné, ať už jde o jakýkoliv obor. Chce to ale přípravu a trochu péče o sebe.
Děti se nás na Lince bezpečí často ptají, jestli by k nám mohly přijít, potkat se s námi osobně. Přestože osobní konzultace neposkytujeme, jedna taková možnost, jak se s námi setkat jinak než na telefonu, přece jen existuje. Jsou jí programy Linka bezpečí ve vaší třídě.
Na Lince bezpečí máme několik nástěnek. Jsou to pro nás celkem důležité prostory pro sdílení různých informací, nápadů nebo třeba kontaktů na další organizace. Dnes se chci ale věnovat především jedné z nich – je to nástěnka se vzkazy a poděkováními od klientů (dětí). A věřte, je to velká „nabíječka baterek“ hnací motor, který nám vždy připomene smysluplnost a užitečnost naší práce.
On-line komunikace je nedílnou součástí života většiny lidí a stále běžněji i dětí. Píšou si mezi sebou, se svými rodiči … potud je vše více než v pořádku a velmi užitečné. Pomyslný zlý pán se z dobrého sluhy stává ve chvíli, kdy zapomeneme na úskalí, který tento způsob komunikace může přinést. Typickým příkladem je posílání odhalených fotek, méně typickým, ale stejně nebo více závažným je jejich šíření a sdílení. To už jsme ale úplně v jiném problému…
Nedávno jsme vás seznámili s pohledem Linky bezpečí na téma internetových predátorů. Reakcí jsme obdrželi několik a není divu. V dnešní době je „on-line“ komunikace nedílnou součástí života většiny lidí. Stále častěji tímto způsobem komunikují i děti. Mezi sebou, se svými rodiči … potud je vše více než v pořádku a velmi užitečné. Pomyslný zlý pán se z dobrého sluhy informačních technologií stane ve chvíli, kdy zapomeneme na úskalí, která tento způsob komunikace může přinášet.