Internet a sítě
Rizika na internetu a sociálních sítích – nebuďte na to sami
Mezi lidmi se někdy objevuje chování, které ubližuje. Forem ubližování je spousta a dopouštějí se ho dospělí i děti. Může jít o tělesné nebo psychické týrání, šikanování, sexuální zneužívání. Většina takového chování je trestná a každý, kdo se dozví, že se něco takového děje, má povinnost oběti pomoci.
Každé ubližování způsobuje velkou fyzickou i psychickou bolest. Přináší ponížení, strach, bezmoc, snižuje sebedůvěru a sebevědomí oběti. Nikdo si nezaslouží, aby mu druzí ubližovali. V podobných situacích je důležité vyhledat pomoc. Může být těžké si o ni říct, protože oběti násilí mají často pocity studu a strach. Bez vyhledání pomoci se to ale nezmění. Nezůstávejte s tím sami!
Když ti někdo ubližuje nebo tě zraňuje, jedná se o tělesné týrání. Takové jednání způsobuje bolest, zranění, škrábance, řezné a bodné rány, zlomeniny, podlitiny a modřiny. Někdy je tělesné týrání tak kruté, že může zapříčinit i smrt.
Tělesné týrání může být:
Týrat mohou rodiče, ale i sourozenci nebo třeba partner nebo partnerka. Také šikanování je formou tělesného týrání.
Nikdo nemá právo se k tobě takhle chovat! Tělesné týrání se může stát jen jednou, ale taky může trvat delší dobu.
Týrání zraňuje tělo, ale bolí i na duši.
Dítě nebo mladý člověk, který zažije tělesné týrání, může být vystrašený a cítit velkou úzkost. Může se cítit osaměle a zoufale, uzavírat se do sebe.
Může přemýšlet nad útěkem z domova nebo nad sebepoškozováním či dokonce mít sebevražedné myšlenky. Může se horšit ve škole.
Pokud násilí probíhá už dlouhou dobu, časem se může stát, že se oběť vzdá a cítí se bezcenně. Už nedoufá, že by někdo mohl pomoci a násilí začne vnímat jako normální. Takové pocity jsou reakcí na velké dlouhodobé násilí, které nikdo nezastavil.
Když někdo zraňuje tvé city a dělá něco, kvůli čemu máš pocit, že nestojíš za nic, jde o psychické týrání. Po takovém chování můžeš cítit vinu, smutek i zoufalství a bezmoc. Psychické týrání zanechává velké rány na duši, protože se objevuje obvykle v blízkých vztazích – v rodině nebo mezi partnery. Psychické týrání může probíhat i v dalších vztazích, třeba mezi učitelem a žákem nebo mezi vrstevníky.
Psychické týrání může být:
Slýchat nebo zažívat doma podobné věci není v pořádku. Není to ale rozhodně tvá vina, pokud to tak je.
Máš právo na klidný domov s lidmi, kteří tě mají rádi. Týrání se můžeš bránit.
Pokud je dítě nebo mladý člověk někým nucen účastnit se sexuálních aktivit, říká se tomu sexuální zneužívání. Může jít o líbání, dotýkání na intimních místech, pohlavní styk, nucení sledovat sexuální aktivitu druhých lidí, prohlížet si pornografická videa a fotky.
V České republice je pohlavní styk povolen až od 15 let. Ani starší lidé 15 let však nesmí být do sexuálních aktivit nuceni.
Ten, kdo zneužívá, je nejčastěji někdo z blízkého okolí. Může to být i někdo, koho známe a máme dokonce rádi. (Příbuzný, soused, učitel nebo třeba rodinný přítel.) To rozhodně neznamená, že takové chování je v pořádku!
Nikdo nesmí dělat nic sexuálního, když se ti to nelíbí, nepřeješ si to nebo je ti to nepříjemné. Tvoje tělo patří jenom tobě a je jen na tvém rozhodnutí, jestli se ho druzí smějí dotýkat nebo ne.
Může se stát, že dospělý říká, že to bude vaše společné tajemství, které nesmíš nikomu prozradit. Je to ale jen kvůli tomu, že ví, že dělá něco, co se nesmí.
Rodiče (nebo dospělí, u kterých jsi v péči) mají povinnost se o své děti dobře starat. Pokud to nedělají a nevšímají si jejich potřeb, jedná se o zanedbávání. Zanedbávání může ohrozit vývoj dítěte, ve vážných případech dokonce jeho život.
O co se rodiče mají postarat:
Zanedbávané dítě se může cítit osaměle, bezmocně, být hladové, nemocné.
Zanedbávání nemusí být na první pohled patrné, ale často bývá dlouhodobé. O to je nebezpečnější.
Šikana může být různé opakované ubližování od někoho, komu se sám nemůžeš bránit. Může probíhat ve škole, ale i venku mimo školu, v rámci kroužku, na táboře, přes internet.
Z naší zkušenosti víme, že se často jedná o:
Šikanu může zažít kdokoliv v jakémkoliv věku. Šikanování se často časem zhoršuje a začne být krutější. Nikdo ale nemá právo druhým ubližovat, a to žádným způsobem. Nikdo nemůže za to, že se stal obětí šikany.
Nikdo by neměl šikaně přihlížet a nezajistit oběti pomoc. Tím v podstatě šikanu schvaluje. Je na místě hledat pomoc u dospělých, protože samotná oběť šikany na to často nezvládne sebrat dost odvahy.
O znásilnění mluvíme, když někdo druhého donutí k sexuálnímu kontaktu násilím nebo tím, že mu násilím vyhrožuje. Násilník také může využít toho, že se člověk není schopen bránit (např. při opilosti, bezvědomí, ve spánku, pod vlivem drog, ze strachu a podobně). Nemusí jít jen o pohlavní styk, může se jednat také o orální sex, anální sex, dotýkání se na intimních místech. Násilník se snaží dosáhnout sexuálního uspokojení proti vůli oběti. Za znásilnění oběť nikdy nemůže. Ani v případě, kdy je oblečená přitažlivě, nebo když jde někam s někým sama. Za své násilné chování je zodpovědný vždy pouze ten, kdo ubližuje.
Někdy se znásilnění může vyvinout i z původně dobrovolné sexuální aktivity. Jestliže jeden z partnerů už nechce pokračovat, jasně to říká a ten druhý to nerespektuje, může jít o znásilnění.
Znásilnění je vždy velkým zásahem do pocitu bezpečí, narušuje sebevědomí, sebehodnotu člověka.
Pokud dojde k tomu, že jsi obětí znásilnění, zkus pro sebe co nejdříve zajistit pomoc.
Pokud se rozhodneš se na policii obrátit:
Pokud se rozhodneš na policii neobrátit:
Je od tebe ohleduplné, že chceš tátu chránit, ale mělo by to být naopak. Táta by měl chránit tebe, ne ti ubližovat. Není to tvoje vina, pokud by byl za to, že ti ubližuje, potrestaný. Je dospělý a za své chování nese odpovědnost jen on sám. Trestem nemusí být vždy rovnou vězení, jsou i jiné možnosti nápravy. Důležité je, aby ti dál neubližoval. Proto je vhodné o tom, co se ti doma děje, promluvit s někým, komu věříš. Společně se můžete domluvit, jaké kroky dál podniknete. Dospělák se může poradit i u nás na Rodičovské lince.
Sociální pracovnice si s tebou popovídá o tom, co prožíváš, co tě trápí. Požádat ji o pomoc můžeš sám/sama i bez vědomí rodičů. Můžeš jí napsat e-mail, zavolat jí nebo za ní rovnou zajít na úřad. Máš právo s ní mluvit o samotě, bez přítomnosti svých rodičů. ti nemusí vědět, že s ní o svých potížích mluvíš. Obvykle pak sociální pracovnice citlivě zjišťuje z různých stran (od sousedů, lékaře, učitelů), jak se ti doma daří, jestli vidí nějaké změny v tvém chování, jestli si všimli nějakého zranění apod. Mluvit bude i s tvými rodiči. Pak se bude snažit navrhnout nejvhodnější řešení tvé situace. Neboj se jí zeptat na všechno, co tě zajímá – co se bude dít, jak to bude probíhat apod. Je tu pro tebe, měla by tě chránit a vše ti vysvětlit.
V případě sexuálního zneužívání tě může, pokud jsi dívka, čekat vyšetření na gynekologii nebo dětské gynekologii (když je ti méně než 15 let). Lékař by měl vždy postupovat šetrně a ohleduplně.
Výslech na policii probíhá většinou za přítomnosti sociální pracovnice. Ta je tam proto, aby stála na tvé straně, hlídala, jak výslech probíhá, myslela na tvoje potřeby během výslechu (žízeň, potřeba jít na záchod, odpočinout si). Policie se tě bude ptát na to, co se dělo, kdo a jakým způsobem ti ubližoval, kdo o tom věděl. Je důležité na vše odpovídat tak, jak si to pamatuješ, aby měla policie co nejvíce informací. Ten rodič, který ti ubližoval, u výslechu nebude. Pokud tam budeš chtít mít druhého rodiče, zeptej se vyšetřovatele, jestli to jde. Někdy ho tam člověk nechce, protože se může stydět mluvit před ním o tom, co se dělo. A někdy může být rodič podporou. Z výslechu se vždy pořizuje zápis. Některé výslechy se provádějí ve speciální výslechové místnosti, která je zařízena příjemně, vypadá jako pokoj. Jsou v ní různé hračky a také panenky, na kterých jde ukázat, jak ti kdo ubližoval. To se hodí, když se špatně popisuje, co přesně se ti dělo. Tyto místnosti jsou vybavené kamerou, která celý výslech nahrává. To je proto, že pak nemusíš nepříjemné věci říkat policistům nebo u soudu znovu.
Není to tvá vina, že zažíváš šikanu. Stát se to může opravdu každému. Chyba není v tobě, ale v tom, že se ostatní chovají bezohledně a surově. Máš právo se bránit a o šikaně říct dospělým. Není to žalování, je to prosba o pomoc. Řekni si o ni.
Přihlížet tomu, jak někdo někomu ubližuje, může být hodně náročné. Můžeš cítit vztek, strach, bezmoc. Nemusíš se s kluky prát a vystavovat se nebezpečí, že ti ublíží. Ale je důležité nenechat si pro sebe, že někomu ubližují. Dospělí mohou šikanu zastavit. Zajdi za jakýmkoli učitelem, ke kterému máš důvěru, a řekni mu o tom. Nebo školnímu psychologovi, výchovnému poradci nebo metodikovi prevence. Další řešení nech na nich. Některé školy mají i schránku důvěry, tak to můžeš napsat tam, kdyby pro tebe bylo těžké s někým mluvit.
Nečekej, až se to třeba samo zlepší. Čím dřív šikanu dospělí zastaví, tím to bude pro spolužáka lepší. Díky za to!
Obětí kyberšikany se může stát kdokoli, neexistují příliš návody, jak se jí nestát. Pomáhá nebýt příliš často na síti, nedávat tam žádný obsah, který by mohl být zneužit. Zvažuj, co kam dáváš a komu to zpřístupníš. Vyplatí se mít soukromé účty, k nimž povolíš přístup pouze lidem, které dobře znáš.
Pokud jsi nechtěl mít sex se svým klukem, pravda to není. To, že tělo reaguje na sexuální stimuly přirozeně, ještě nemusí znamenat, že člověk sex chtěl. I při znásilnění jde prožít orgasmus (u chlapce i u dívky). Často to vzbuzuje pocity studu a pochybnosti o tom, jestli tedy opravdu o znásilnění šlo. Tělesná reakce ale není důkaz dobrovolnosti sexuálního kontaktu.
Zjisti si o tom víc
Rizika na internetu a sociálních sítích – nebuďte na to sami
Jak zvládat napětí a nutkání k sebepoškozování
Sexuální zneužívání může mít spoustu forem i různé agresory
Jak postupovat, co lze požadovat a očekávat?
Na začátku byl partner dokonalý, teď ho vše popudí a přichází trest
Jak nabídnout odbornou pomoc, když my už na to nestačíme?
Jaký je postup při řešení kyberšikany a kam se obrátit?
Fyzické tresty nevedou u dětí ke zlepšení chování, ale naopak
Jsme tu i pro tebe. Není žádná ostuda, říct si o pomoc. Ozvi se.
Naše služby jsou určeny pro děti a studenty do 26 let.
Až budeš kontaktovat Linku bezpečí, nemusíš se nám představit jménem, ani říkat žádné další osobní údaje (třeba kde bydlíš, nebo kam chodíš do školy), pokud si to nebudeš přát. To znamená, že jsi pro nás anonymní.
Služba je zdarma. Není pro nás důležité, jakou hudbu posloucháš, jestli jsi věřící, jestli se ti líbí kluci nebo holky, kolik máte doma peněz, nebo jakou barvu vlasů nosíš.