Linka bezpečí | Škola

Škola

Co se dozvíš:

  • Jak si poradit, když ti nejde učení
  • Co dělat, když si nerozumíš s učitelem
  • Jak zvládnout strach ze zkoušení
  • Jak se rozhodnout, když si vybíráš školu

Ve škole člověk tráví spoustu času. Je to příležitost vidět kamarády, dozvědět se něco nového, něco zažít. Někdy se ale škola může stát místem, kam se děti netěší a nechtějí tam chodit. Mohou mít potíže v nějakém předmětu nebo s učením obecně, prožívat strach ze zkoušení nebo písemek. Někdy může být těžké vyjít s některým z učitelů, může být na dítě zasedlý, nebo z něj mají děti obavy. Nepříjemně se může dítě cítit i mezi spolužáky. Můžou mu tam chybět kamarádi, může ale také zažívat šikanu.

Pro některé starší děti je náročné se rozhodnout, na jakou školu jít po základní škole. Ještě neví, co by chtěly jednou dělat. Nebo to naopak ví, ale rodiče mají jinou představu.

Volba školy

Někdo má jasno a ví, kam se chce po základní nebo střední škole hlásit, co by chtěl dále v životě dělat. Někdo naopak neví nebo se rozmýšlí mezi několika školami. Není ostuda nevědět nebo váhat, je to přirozené, zvlášť v dětství nebo v mládí. Vybrat si novou školu nemusí být vůbec snadné.

Potíže s volbou školy mohou nastat i ve chvíli, kdy člověk ví, co chce studovat, ale blízké okolí má jiný názor. Pak se může cítit nepochopený, pod tlakem, nerespektovaný.

A někdy je potřeba se spokojit s jinou školou, když přijímačky na vybranou školu nedopadly dobře. Někteří pak cítí zklamání, mohou se bát reakce okolí, rozpadají se jim sny. Cesta k vysněné práci však většinou existuje, jen může být někdy trochu klikatější.

Modelový příběh:

Naprosto netuším, kam bych měla jít po devítce. Vůbec nevím, co bych jednou chtěla dělat. Baví mě zpívat a kreslit, ale podle rodičů to není nic, co by mě uživilo. Jako vím, že mají pravdu, ale makat jako táta právník, to se mi fakt nechce. A přitom on si myslí, že bych měla jít na gympl a pak na práva. Jenže já mám pocit, že to není nic pro mě. Ale na druhou stranu nevím, co by pro mě bylo…

Co s tím

  • Dej si čas a sleduj v klidu, které předměty ti ve škole jdou a zároveň tě baví. Všimni si, zda jsou to spíše technické předměty (matematika, fyzika, chemie) nebo spíše humanitní (čeština, dějepis, cizí jazyky).
  • Promysli si, jaký typ domácích úkolů a práce ve škole ti nejvíc vyhovuje, zda je to práce ve skupině, tvorba projektů, prezentace, nebo spíše samostatná práce na přesném zadání.
  • Zkus si představit, kde by ti bylo příjemnější jednou pracovat – ve skupině lidí, samostatně, venku, v kanceláři.
  • Poraď se s rodiči, která škola by pro tebe mohla být vhodná s ohledem na zaměření, vzdálenost, finanční náročnost.
  • Poraď se s třídním učitelem, výchovným poradcem nebo školním psychologem, pokud ho ve škole máte.
  • Pokud si vůbec nevíš rady, obrať se spolu s rodiči na pedagogicko-psychologickou poradnu. Udělají s tebou testy, které napoví, na co máš vlohy, jaké zaměření studia by ti mohlo nejvíce sedět.
  • Zjisti si na internetu termíny dnů otevřených dveří nové školy – zajdi se do ní podívat, mluv tam se studenty, kteří většinou na takových dnech provázejí návštěvníky. Podívej se, jak je škola vybavená, jak na tebe působí. Popros rodiče, ať ti s tím pomohou.
  • Prostudujte s rodiči informace o škole na webových stránkách. Některé školy zveřejňují informaci, kolik studentů se úspěšně dostalo na vysoké školy, kde našli další uplatnění. Také tam najdeš informace o tom, jestli škola nabízí např. výměnné pobyty v zahraničí, jaké cizí jazyky se na ní učí a podobně.
  • Obrať se na Linku bezpečí, podpoříme tě.

Strach ze zkoušení

Hodně dětí zná bolení břicha, pocení a strach před důležitým zkoušením a testem. Pro většinu dětí také není snadné přečíst referát nebo báseň před celou třídou. Je přirozené zažívat v takových situacích trému a stres. Většinou jde taková nervozita překonat, někdy je ale strach tak velký, že dětem znemožní jít do školy nebo při zkoušení, či testu úplně selžou, ačkoliv se připravovaly.

Někdy takovou nervozitu způsobuje tlak na výkon od rodičů nebo někoho jiného z blízkých, někdy chtějí děti být samy co nejlepší nebo se stydí, když nemají dobrý výsledek, bojí se, že se ztrapní.

Modelový příběh:

Pokaždý, když mám být zkoušený před tabulí, se mi udělá hrozně špatně. Potím se, klepou se mi nohy. Vím, že se totálně ztrapním. Zase budu koktat, budu mít sucho v puse a úplně prázdnou hlavu. Prostě si na nic nevzpomenu, i když jsem se učil, nejde to, když na mě všichni koukají…

Co s tím

  • Snížit strach ze zkoušení pomáhá dobrá a průběžná příprava.
  • Nacvičuj si situace zkoušení. Popros rodiče, sourozence nebo někoho z kamarádů, ať ti s přípravou pomohou, vyzkouší tě. Zkus si s nimi “zahrát” na zkoušení nebo si napiš cvičnou písemku.
  • Představ si předem situaci zkoušení nebo písemky a představuj si, co uděláš, jak půjdeš k tabuli, jak si nachystáš věci na písemku – můžeš pak mít pocit, že už to vlastně znáš.
  • Připrav si talisman, který ti pomůže získat více klidu. Drž něco malého v ruce, pokud ti to pomáhá.
  • Zkus dechová cvičení, která ti pomohou uvolnit se a odpoutat pozornost od stresu. Prodluž výdech a nech tělo se samo nadechnout. Když ti to nejde, našpul rty, jako když se sfoukává svíčka, to automaticky výdech prodlouží. Zopakuj to několikrát za sebou.
  • Další tipy, jak zvládnout stres pomocí dechu nebo jednoduchých her najdeš např. na Nepanikař. Stáhni si aplikaci do mobilu a využij ji, když to budeš potřebovat.
  • Zkus se domluvit s učitelem na takové formě zkoušení, která je pro tebe nejméně stresující. Každému vyhovuje něco jiného (např. psaní, mluvení v lavici a ne před třídou). S domluvou ti mohou pomoci rodiče.
  • Obrať se na Linku bezpečí, podpoříme tě a budeme hledat možnosti, které by ti zkušební situace ve škole usnadnily.

Potíže s učením

Je přirozené, že ne všem jde učení snadno. Každý je nadaný na něco jiného. Může být hodně náročné, když po tobě rodiče nebo učitelé chtějí, aby ti šlo všechno dobře a ať máš jen výborné známky. Někdy si tlak vytváříme i sami, když se srovnáváme s ostatním.

Občas naše schopnosti učit se a soustředit se ve škole můžou ovlivňovat i události, které právě prožíváme. Pokud máme velké starosti (třeba v rodině, s kamarády, kvůli ubližování), často se pak ve škole zhoršíme. Je to pochopitelné, protože když nejsme v pohodě, jde učení hůř.

Když se ve škole něco nedaří, může být těžké to oznámit doma rodičům, kteří nemusí mít pro chyby pochopení. Mrkni na kapitolu Strach z reakce rodičů.

Modelový příběh:

Na matiku prostě nemám buňky! Nejde mi, ani když se celé odpoledne učím. Vždycky to pak při zkoušení pokazím, mám úplný okno a učitelka na mě ječí, že jsem se na to zase vykašlala. Ale není to tak, prostě to nechápu…Nikdo mi nerozumí, naši jsou chytrý a myslej si, že to flákám, ale já se fakt snažím…

Co s tím

  • Svěř se rodičům. Pokud se snažíš a nějaký předmět ti nejde, mohou ti s tím pomoci. Můžete třeba společně trénovat, chystat se na písemky a zkoušení, nebo tě mohou vyzkoušet, když se něco naučíš.
  • Vyzkoušej různé způsoby a tipy na učení. Např:
    • Připrav si svůj týdenní plán učení a dodrž ho.
    • Uč se vždy 20-50 minut v kuse. Dělej si pauzy, zacvič si, pohraj si se svým mazlíčkem, moc se neunav.
    • Při učení můžeš mít ticho, někomu ale vyhovuje hudba. Vyzkoušej, co je lepší pro tebe.
    • Pokud tě rozptylují sociální sítě, stáhni si aplikaci, která je dočasně zablokuje. Až budeš mít naučeno, můžeš si je zase zapnout.
    • Zkus se učit s kamarády, kteří se také chtějí učit. Navzájem si ukazujte své poznámky, vysvětlujte si učivo, zkoušejte se. Můžete si z učení udělat hru;)
    • Používej mnemotechnické pomůcky. Uprav si informace, aby ti dávaly smysl.
    • Vyrob si kartičky. Otázky si napiš na jednu stranu a odpovědi na druhou. Potom se pomocí těchto kartiček uč a odpovídej si na otázky.
    • Podtrhávej si důležité informace zvýrazňovačem.
    • K poznámkám od učitele si napiš důležité věci vlastními slovy.
  • Poraď se s učitelem, který vyučuje předmět, se kterým máš potíž. Mohl by mít pro tebe tipy, jak se připravovat, na co se zaměřit.
  • Poraď se ve škole se školním speciálním pedagogem, pokud ho tam máte.
  • Často pomáhá doučování. Požádej spolužáka, kterému jde předmět lépe. Někdy nabízí doučování i učitelé ve škole. Když nikdo takový nablízku není, můžete s rodiči zkusit najít doučování přes inzerát na internetu. Mnoho vysokoškoláků nebo bývalých učitelů si doučováním přivydělává.
  • Pokud ti dlouhodobě dělá potíže učit se na většinu předmětů, nedaří se ti soustředit, tvé výkony neodpovídají tvé snaze, obrať se spolu s rodiči na pedagogicko-psychologickou poradnu. Tam provedou testy, které mohou odhalit příčiny tvých potíží s učením.
  • Obrať se na Linku bezpečí, podpoříme tě a budeme s tebou hledat možnosti, jak to ve škole lépe zvládat.

Strach z učitele

Někdy se stane, že ti nesedí učitel na některý předmět. Může ti připadat, že si na tebe zasedl, zdá se ti moc přísný nebo nerozumíš tomu, jak vykládá učivo. Možná vás to prožívá více ve třídě.

Modelový příběh:

Chemikář je naprostý blázen. Jednou rukou píše vzorečky a druhou je za sebou hned maže, aby měl prostor pro další. Vůbec nám to pořádně nevysvětlí. Nikdo ve třídě to nechápe, ale jemu je to úplně fuk. Místo toho, aby nám to vysvětlil, nám nasází pětky z písemek. Pěkně nás všechny štve…

Co s tím

  • Zeptej se ostatních spolužáků na jejich názor na učitele a sdílejte své pocity a zkušenosti. Možná nezměníte učitelův přístup, může být ale úlevné vědět, že se shodneš s jinými lidmi. Mohou také mít nějaké nápady, jak hodiny s ním lépe zvládnout.
  • Promluvte se spolužáky s učitelem, že potřebujete změnu ve výkladu nebo zkoušení. Dejte mu své návrhy. Kdyby to nešlo přímo s ním, zkuste to přes třídního učitele.
  • Svěř se rodičům, mohou mít nápady, jak si s potížemi s učitelem poradit. Pokud je k tobě učitel nespravedlivý, mohou ti pomoci řešit to s ním nebo s vedením školy.
  • Obrať se na školního psychologa, pokud ho ve škole máte, a poraď se s ním, co by se dalo dělat.
  • Domluv se se spolužáky a obraťte se na rodiče, školního psychologa nebo vedení školy společně. Mluvte o tom, jaké máte s učitelem potíže a co byste potřebovali změnit.
  • Obrať se na Linku bezpečí, budeme s tebou hledat možnosti, které by ti mohly pomoci.

Často se ptáš

Najdi si vhodnou chvíli, kde je doma klid a rodiče nikam nespěchají. Pověz jim o známce a vysvětli, jak se to stalo. Jestli ti učení nešlo, špatně jsi tomu rozuměl nebo jsi na učení neměl dost času. Pokud jsi látce nerozuměl, popros rodiče, jestli by ti mohli s učením pomoct. Domluv se s učitelem, jestli je možné si známku opravit. Jestliže dostáváš špatné známky z některého předmětu opakovaně, popros rodiče, jestli by ti mohli sehnat doučování. Jestliže nemáš na učení dostatek času, zkuste s rodiči probrat tvůj denní režim a hledat, kde bys čas a klid mohl najít a jak to udělat, abys učení stíhal lépe.

Vysvětli rodičům, i paní učitelce, že se učíš, ale že při zkoušení prožíváš takový stres, že se ti nedaří si na naučené věci vzpomenout. Někomu více vyhovuje psát písemky, aby nemusel mluvit před lidmi. Pokud to tak vnímáš i u sebe, požádej paní učitelku, jestli by sis známku ze zkoušení mohla opravit písemkou. Může pak zjistit, že učivu rozumíš a znáš ho. Popros rodiče, aby ti s takovou domluvou s paní učitelkou pomohli.
Můžeš si také chvíle před tabulí přestavovat, zkoušet si říkat látku před zrcadlem, nahlas, před rodiči nebo kamarádkou. Můžeš tak trochu trénovat situace, kdy musíš mluvit nahlas před lidmi.

Je normální, že když se člověk rozhoduje, co chce studovat, má ještě málo zkušeností, a tak vychází z nějakých představ. Skutečnost pak může být úplně jiná. Někdo ve vystudovaném oboru ani pracovat nezačne, někdo jiný ho změní až po čase. Není povinnost zůstat pracovat celý život ve stejném oboru. Je časté, že se lidi rozhodnou dělat něco jiného, protože už je jejich práce nenaplňuje, jsou z ní unavení, odstěhují se, láká je zkusit něco nového nebo něco, kde mají lepší pracovní podmínky. Je v pořádku takovou změnu udělat.
Dej si proto čas. Vystuduj to, co tě láká. Uvidíš, jak tě bude práce sestřičky naplňovat. Změnu můžeš udělat vždycky;)

Videa, články, podcasty

Zjisti si o tom víc

Obětí kyberšikany se může stát každý; i se do ní zapojit

Chceš to probrat, najít tipy?

Poradna

Vyber si téma, o kterém se chceš dozvědět víc.

Napiš nám

Proberme na chatu nebo e-mailu, co tě trápí.   

Denně 9-13h a 15-19h

e-mail volno

Odpověď do 3 pracovních dnů

Zavolej nám

Chceš si o tom radši promluvit po telefonu?

Volej kdykoliv a zdarma

Nonstop

Jsme tu i pro tebe. Není žádná ostuda, říct si o pomoc. Ozvi se.

Naše služby jsou určeny pro děti a studenty do 26 let.

Až budeš kontaktovat Linku bezpečí, nemusíš se nám představit jménem, ani říkat žádné další osobní údaje (třeba kde bydlíš, nebo kam chodíš do školy), pokud si to nebudeš přát. To znamená, že jsi pro nás anonymní.

Služba je zdarma. Není pro nás důležité, jakou hudbu posloucháš, jestli jsi věřící, jestli se ti líbí kluci nebo holky, kolik máte doma peněz, nebo jakou barvu vlasů nosíš.