Blog

V průběhu některých hovorů na Rodičovské lince mám občas pocit, že jsem svědkem nejen hovoru s volajícím, ale i s jeho několika předešlými generacemi. Stává se, že rodiče statečně reflektují svoji potřebu své děti fyzicky trestat či je ponížit. Sami vědí, že jejich chování není v pořádku, ale někdy je v nich tolik vzteku, že si nemohou pomoci. Jako by to nebyli oni. Často se ze svého chování obviňují a hledají jeho příčinu. Ukazuje se, že jak se chovají oni ke svému dítěti, tak se k nim chovali i jejich rodiče. V těchto případech často doporučujeme vhodnou dlouhodobější psychoterapii.

„Mám pocit, že žiju skrze svého sedmiletého syna. Všechno co prožívá on, prožívám i já. Jsme tak spojení, že spolu sdílíme pocity, prožitky. Když se mu něco přihodí, nesu to hůř než on. Všechna jeho trápení prožívám jako jeho vlastní. Moje duševní rozpoložení zcela závisí na tom, jak se cítí on.“